Veřejností ostře sledovaný experiment se nyní připravuje ve Finsku. Má zjistit, zda by do budoucna nešlo nahradit většinu současných sociálních dávek jedinou, stejně velkou částkou pro každého dospělého občana, bez ohledu na jeho bohatství. A zjednodušit tak celý sociální systém a ušetřit na administrativě.
Finsko chystá experiment, jak fungují peníze za nic
V původních zprávách se sice hovořilo o 800 eurech měsíčně, ale sami autoři projektu uvádějí, že to může být jiné číslo nebo více jiných čísel. Ve hře je totiž několik možností, nic není zatím pevně stanoveno. Varianty se pohybují od plného základního příjmu, který by nahradil většinu současných sociálních dávek, až po dílčí částky.
Experiment si na Finském úřadu sociálního pojištění (KELA) vyžádala sama finská středopravicová vláda, zvolená letos v květnu. Vyčlenila na něj 20 miliard eur, řekl pro vox.com Olli Kangas, který projekt vede. Příští rok má jeho skupina stanovit, jak bude vše probíhat. Start se chystá na rok 2017, délka trvání je stanovena na dva roky.
Myšlenka všeobecného základního příjmu má mezi finskou veřejností značnou podporu, až 69 procent. Částkou nejčastěji zmiňovanou v průzkumech bylo 1000 eur za měsíc.
Idea všeobecného základního příjmu, kterou prosazuje belgický profesor Philippe Van Parijs, přitahuje pozornost filozofů, sociálních vědců, politiků i občanů. Projekt ve Finsku může pomoci ověřit jejich úvahy. Přiznivci argumentují nízkými administrativními náklady, zjednodušením byrokracie i třeba kladným dopadem na zdraví lidí. Odpůrci tvrdí, že by to podporovalo lenost a snižovalo motivaci studovat nebo vyučit se řemeslu. Objevují se rovněž úvahy o férovosti přístupu podporovat stejnou měrou bohaté i chudé.
- Plný základní příjem. Nahradil by většinu sociálních dávek. Pohyboval by se podle vox.com nejspíše nad 750 eury za měsíc.
- Částečný základní příjem. Činil by kolem 550 eur za měsíc, což je ve Finsku výše minimální podpory v nezaměstnanosti. Tato varianta by zachovala většinu existujících dávek.
- Negativní daň z příjmu. V tomto případě by se vyplácená dávka postupně snižovala v návaznosti na stoupající výdělek. Tento druh daně, kdy domácnosti s vyššími příjmy platí daň, zatímco domácnosti s nižšími příjmy obdrží peníze, má často podporu ekonomů.
- Různé další návrhy. Jednou z možností je spojit některé již existující dávky (nemocenská, příspěvek v nezaměstnanosti, mateřská) a k nim přidat další částku pro ocenění žádoucího chování (pomoc seniorům, dobrovolnictví).
Autoři finského programu zatím neurčili defitivně, kolik lidí by zahrnoval. Pro slovenský Denník N uvedl Kangas, že by jich mělo být nejméně 8 tisíc. O těch, kteří budou peněžní dávku dostávat, by měla rozhodnout nejen národní loterie, ale třeba také regionální loterie a loterie pro větší města. Ve hře je i možnost, že v některých oblastech by dostávali tento příjem všichni, aby se vyzkoušelo, jak bude komunita reagovat v nových podmínkách.
Experiment se rodí v obtížné době pro Finsko. Hospodářství kleslo tři roky po sobě. Na počátku letošního roku se sice vymanilo z recese, ale mnozí čekají za letošek opět pokles. Vláda také vede zatím neúspěšná jednání s odbory o zrušení některých sociálních benefitů a o způsobech, jak podpořit exportní konkurenceschopnost země. Míra nezaměstnanosti byla v říjnu 8,7 procenta. O zemi se hovoří jako o novém „nemocném muži“ Evropy.
Eura
Experimentování s výplatou dávek chystá od ledna také nizozemské město Utrecht. Jednotná částka ale bude určena jen vybraným jedincům, kteří již sociální dávky dostávají.
Pokus s příjmy proběhl v 70. letech rovněž v kanadském městě Dauphin. Každá rodina dostala určitý finanční příspěvek. Neoficiální výsledky naznačily, že pouze matky malých dětí a teenageři pracovali méně. Nebylo však vyjasněno, zda je to špatné, protože matky více využívaly mateřské dovolené a mladí lidé se více věnovali studiu a dobrovolnictví. Teoretické studie ze Spojených států naopak došly k závěrům, že podobný systém odrazuje lidi od práce.