Finančním úřadům se loni podařilo zlepšit stav vymáhání nedoplatků na daních. Meziročně tak získaly o 3,7 miliardy korun víc, celkově jde o 11,2 miliardy korun. Největší podíl nedoplatků je u daně z přidané hodnoty, u níž bylo vymáhání zároveň nejúspěšnější.
Úřady byly úspěšné v téměř pětině případů nedoplatků na daních, v absolutních číslech šlo o téměř 650 tisíc případů. Získaná částka 11,2 miliardy korun pak představuje přibližně poloviční nárůst ve srovnání s rokem 2013. Nicméně finanční správa loni vymáhala 92,2 miliardy. Daňové pohledávky jsou ale často nedobytné z toho důvodu, že dlužníci jsou předlužení, nemají žádný majetek nebo se jejich majetek nedá dohledat.
Úřady ke konci roku evidovaly 78 dlužníků, kteří dlužili na některé z daní víc než 100 milionů korun. Dohromady činil jejich dluh 20,3 miliardy korun. Konkrétně v případě daně z přidané hodnoty evidovaly finanční úřady 61 subjektů, které na dani dlužily víc než 100 milionů korun a dohromady šlo o 15,6 miliardy korun.
Nejvíce peněz se daří úřadům získávat prostřednictvím daňové exekuce podle daňového řádu. Ta se provádí srážkou ze mzdy nebo přikázáním pohledávky z bankovního účtu. První možnost ale komplikuje případná změna zaměstnavatele, na kterou úřady nemusí dokázat včas zareagovat, zároveň mohou srážku ze mzdy vyžadovat i jiní věřitelé. Druhý nástroj daňové exekuce pak může narazit, když dlužník není majitelem bankovního účtu. Pokud úřady volí cestu prodeje exekučně zabavených movitých věcí, je problémem nízký zájem o tyto věci a jejich nízká hodnota. Výtěžek z prodeje pak mnohdy nepřevýší exekuční náklady.
