Počet zajišťovacích příkazů, jedné z nejtvrdších metod Finanční správy při výběru daní, loni mírně poklesl. Nástroj správa využila více než čtrnáctsetkrát. Česká televize to zjistila z návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2017, který schválila vláda. Používání zajišťovacích příkazů ze strany finančních úředníků kritizuje i přes jejich pokles jak pravicová opozice, tak i sociální demokraté.
Finanční správa začala se zajišťovacími příkazy šetřit. Kritika „biče na neplatiče DPH“ však trvá
5 minut
Události ČT: Počet zajišťovacích příkazů loni mírně poklesl
Podle nových čísel ministerstva financí loni počet zajišťovacích příkazů klesl na 1420 z více než patnácti set v předchozím roce. Stále je to ale výrazně víc než v roce 2014, kdy jejich počet překročil tisíc. Zajišťovacími příkazy požadují finanční úředníci pod hrozbou exekuce předem zaplatit daň z přidané hodnoty.
„Finanční správa se v případě vydávání těchto rozhodnutí maximálně soustředí na to, aby žádným způsobem nepochybila. Nelze samozřejmě vyloučit nějaké individuální selhání,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Počty zajišťovacích příkazů v průběhu let
V roce 2017 klesla i částka, kterou stát po firmách prostřednictvím zajišťovacích příkazů vymáhal. Zatímco v roce 2016 to byly víc než tři miliardy korun, loni tato částka klesla na polovinu. Menší byl i reálný příjem, který stát díky nástroji získal do rozpočtu. Loni to bylo necelých 700 milionů korun, meziročně o 400 milionů méně.
„Je to trend, který jednak vyvolalo kontrolní hlášení, díky kterému finanční správa jednoznačně lépe detekuje problém podvodů, zejména karuselových podvodů na DPH. To znamená, že nemusí přistupovat ke krajním řešením,“ přiblížila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).
Zajišťovací příkazy zviditelnil případ firmy FAU
Správa je od loňského roku ve využívání zajišťovacích příkazů obezřetnější také kvůli několika prohraným soudním sporům.
Nejznámějším případem, kdy Finanční správa vymáhala po firmě DPH zajišťovacími příkazy, byla kauza společnosti FAU, a to i kvůli zveřejněné nahrávce s Andrejem Babišem (ANO), tehdy ještě ministrem financí, který na záznamu mluvil o tom, jak „naši klekli na FAU“.
V přerovském skladu firma FAU obchodovala s benzinem a naftou až do podzimu roku 2016. V září ale přišli finanční úředníci, kteří žádali okamžitě zaplatit na daních dvakrát 200 milionů, ty ale společnost neměla a skončila v konkurzu. Soudy ale loni rozhodly, že zajišťovací příkazy byly vydány neoprávněně.
Jenže spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho a dalších 15 lidí policie letos v březnu i přes nezákonnost zajišťovacích příkazů obvinila z daňového úniku 250 milionů korun. Podle serveru iRozhlas.cz Csabimu navíc obstavila majetek za desítky milionů.
Podle Janečka to ukazuje, že je s firmou asi vážný problém, když „to rezonovalo až do trestního řízení“.
Podle ODS nebyl loňský pokles dostatečný
Zajišťovacími příkazy se hned několikrát ve sněmovně zabývali i poslanci. Počet zajišťovacích příkazů kritizovala hlavně pravicová opozice. Na svých výhradách trvá.
„Pořád to ukazuje, že pokles není dostatečný a že stát to prostě nadužívá a pak bohužel prohrává soudní spory,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Také předseda SPD Tomio Okamura míní, že s ohledem na dosavadní soudní rozsudky se ukazuje, že přístup nebyl vždy přiměřený a oprávněný.
Kritický je i místopředseda ČSSD Roman Onderka. „To snížení je nedostatečné. Zajišťovací příkazy jsou pořád bičem na firmy v České republice,“ prohlásil.
Několik firem už oznámilo, že po vyhraných soudech budou kvůli zajišťovacím příkazům žádat od státu odškodné. Podle šéfa finanční správy Janečka ale zatím stát odškodnění firmám platit nemusel.
