Finanční správa začala se zajišťovacími příkazy šetřit. Kritika „biče na neplatiče DPH“ však trvá

5 minut
Události ČT: Počet zajišťovacích příkazů loni mírně poklesl
Zdroj: ČT24

Počet zajišťovacích příkazů, jedné z nejtvrdších metod Finanční správy při výběru daní, loni mírně poklesl. Nástroj správa využila více než čtrnáctsetkrát. Česká televize to zjistila z návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2017, který schválila vláda. Používání zajišťovacích příkazů ze strany finančních úředníků kritizuje i přes jejich pokles jak pravicová opozice, tak i sociální demokraté.

Podle nových čísel ministerstva financí loni počet zajišťovacích příkazů klesl na 1420 z více než patnácti set v předchozím roce. Stále je to ale výrazně víc než v roce 2014, kdy jejich počet překročil tisíc. Zajišťovacími příkazy požadují finanční úředníci pod hrozbou exekuce předem zaplatit daň z přidané hodnoty.

„Finanční správa se v případě vydávání těchto rozhodnutí maximálně soustředí na to, aby žádným způsobem nepochybila. Nelze samozřejmě vyloučit nějaké individuální selhání,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Počty zajišťovacích příkazů v průběhu let
Zdroj: ČT24

V roce 2017 klesla i částka, kterou stát po firmách prostřednictvím zajišťovacích příkazů vymáhal. Zatímco v roce 2016 to byly víc než tři miliardy korun, loni tato částka klesla na polovinu. Menší byl i reálný příjem, který stát díky nástroji získal do rozpočtu. Loni to bylo necelých 700 milionů korun, meziročně o 400 milionů méně.

„Je to trend, který jednak vyvolalo kontrolní hlášení, díky kterému finanční správa jednoznačně lépe detekuje problém podvodů, zejména karuselových podvodů na DPH. To znamená, že nemusí přistupovat ke krajním řešením,“ přiblížila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).

Zajišťovací příkazy zviditelnil případ firmy FAU

Správa je od loňského roku ve využívání zajišťovacích příkazů obezřetnější také kvůli několika prohraným soudním sporům.

Nejznámějším případem, kdy Finanční správa vymáhala po firmě DPH zajišťovacími příkazy, byla kauza společnosti FAU, a to i kvůli zveřejněné nahrávce s Andrejem Babišem (ANO), tehdy ještě ministrem financí, který na záznamu mluvil o tom, jak „naši klekli na FAU“.

V přerovském skladu firma FAU obchodovala s benzinem a naftou až do podzimu roku 2016. V září ale přišli finanční úředníci, kteří žádali okamžitě zaplatit na daních dvakrát 200 milionů, ty ale společnost neměla a skončila v konkurzu. Soudy ale loni rozhodly, že zajišťovací příkazy byly vydány neoprávněně.

Jenže spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho a dalších 15 lidí policie letos v březnu i přes nezákonnost zajišťovacích příkazů obvinila z daňového úniku 250 milionů korun. Podle serveru iRozhlas.cz Csabimu navíc obstavila majetek za desítky milionů.

Podle Janečka to ukazuje, že je s firmou asi vážný problém, když „to rezonovalo až do trestního řízení“.

Podle ODS nebyl loňský pokles dostatečný

Zajišťovacími příkazy se hned několikrát ve sněmovně zabývali i poslanci. Počet zajišťovacích příkazů kritizovala hlavně pravicová opozice. Na svých výhradách trvá.

„Pořád to ukazuje, že pokles není dostatečný a že stát to prostě nadužívá a pak bohužel prohrává soudní spory,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Také předseda SPD Tomio Okamura míní, že s ohledem na dosavadní soudní rozsudky se ukazuje, že přístup nebyl vždy přiměřený a oprávněný.

Kritický je i místopředseda ČSSD Roman Onderka. „To snížení je nedostatečné. Zajišťovací příkazy jsou pořád bičem na firmy v České republice,“ prohlásil.

Několik firem už oznámilo, že po vyhraných soudech budou kvůli zajišťovacím příkazům žádat od státu odškodné. Podle šéfa finanční správy Janečka ale zatím stát odškodnění firmám platit nemusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...