Finanční správa začala se zajišťovacími příkazy šetřit. Kritika „biče na neplatiče DPH“ však trvá

Nahrávám video
Události ČT: Počet zajišťovacích příkazů loni mírně poklesl
Zdroj: ČT24

Počet zajišťovacích příkazů, jedné z nejtvrdších metod Finanční správy při výběru daní, loni mírně poklesl. Nástroj správa využila více než čtrnáctsetkrát. Česká televize to zjistila z návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2017, který schválila vláda. Používání zajišťovacích příkazů ze strany finančních úředníků kritizuje i přes jejich pokles jak pravicová opozice, tak i sociální demokraté.

Podle nových čísel ministerstva financí loni počet zajišťovacích příkazů klesl na 1420 z více než patnácti set v předchozím roce. Stále je to ale výrazně víc než v roce 2014, kdy jejich počet překročil tisíc. Zajišťovacími příkazy požadují finanční úředníci pod hrozbou exekuce předem zaplatit daň z přidané hodnoty.

„Finanční správa se v případě vydávání těchto rozhodnutí maximálně soustředí na to, aby žádným způsobem nepochybila. Nelze samozřejmě vyloučit nějaké individuální selhání,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Počty zajišťovacích příkazů v průběhu let
Zdroj: ČT24

V roce 2017 klesla i částka, kterou stát po firmách prostřednictvím zajišťovacích příkazů vymáhal. Zatímco v roce 2016 to byly víc než tři miliardy korun, loni tato částka klesla na polovinu. Menší byl i reálný příjem, který stát díky nástroji získal do rozpočtu. Loni to bylo necelých 700 milionů korun, meziročně o 400 milionů méně.

„Je to trend, který jednak vyvolalo kontrolní hlášení, díky kterému finanční správa jednoznačně lépe detekuje problém podvodů, zejména karuselových podvodů na DPH. To znamená, že nemusí přistupovat ke krajním řešením,“ přiblížila ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO).

Zajišťovací příkazy zviditelnil případ firmy FAU

Správa je od loňského roku ve využívání zajišťovacích příkazů obezřetnější také kvůli několika prohraným soudním sporům.

Nejznámějším případem, kdy Finanční správa vymáhala po firmě DPH zajišťovacími příkazy, byla kauza společnosti FAU, a to i kvůli zveřejněné nahrávce s Andrejem Babišem (ANO), tehdy ještě ministrem financí, který na záznamu mluvil o tom, jak „naši klekli na FAU“.

V přerovském skladu firma FAU obchodovala s benzinem a naftou až do podzimu roku 2016. V září ale přišli finanční úředníci, kteří žádali okamžitě zaplatit na daních dvakrát 200 milionů, ty ale společnost neměla a skončila v konkurzu. Soudy ale loni rozhodly, že zajišťovací příkazy byly vydány neoprávněně.

Jenže spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho a dalších 15 lidí policie letos v březnu i přes nezákonnost zajišťovacích příkazů obvinila z daňového úniku 250 milionů korun. Podle serveru iRozhlas.cz Csabimu navíc obstavila majetek za desítky milionů.

Podle Janečka to ukazuje, že je s firmou asi vážný problém, když „to rezonovalo až do trestního řízení“.

Podle ODS nebyl loňský pokles dostatečný

Zajišťovacími příkazy se hned několikrát ve sněmovně zabývali i poslanci. Počet zajišťovacích příkazů kritizovala hlavně pravicová opozice. Na svých výhradách trvá.

„Pořád to ukazuje, že pokles není dostatečný a že stát to prostě nadužívá a pak bohužel prohrává soudní spory,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Také předseda SPD Tomio Okamura míní, že s ohledem na dosavadní soudní rozsudky se ukazuje, že přístup nebyl vždy přiměřený a oprávněný.

Kritický je i místopředseda ČSSD Roman Onderka. „To snížení je nedostatečné. Zajišťovací příkazy jsou pořád bičem na firmy v České republice,“ prohlásil.

Několik firem už oznámilo, že po vyhraných soudech budou kvůli zajišťovacím příkazům žádat od státu odškodné. Podle šéfa finanční správy Janečka ale zatím stát odškodnění firmám platit nemusel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 7 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 9 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 19 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026
Načítání...