Finanční krize ještě neskončila, zásah ruky státu je nezbytný

Berlín - Globální finanční krize neskončila, to nejhorší má svět ještě před sebou, varoval v rozhovoru pro Spiegel On-line laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Východiskem z krize a zároveň prevencí do budoucna by podle něj mohla být lepší regulace bankovního sektoru ze strany státu.

„Banky budou mít ještě velké problémy, získat svůj ztracený kapitál zpět,“ předpověděl Joseph Stiglitz. Finanční trhy tak zatím podle něj nečeká uklidnění. Zároveň ale jedním dechem dodává, že ke krachům velkých bank by již docházet nemělo. Ke slovu se dostanou spíše fúze. „Kdo se sám nevypořádá, bude donucen k fúzi nebo převzetí, jak už to zažila newyorská investiční banka Bear Stearns. Že dojde k dalším podobným případům, považuji za velmi dobře možné,“ nastínil.

Jak z krize ven?

Východisek z krize se nabízí několik. Jednou z nich je zavedení nových úvěrových produktů, které by se přizpůsobovaly aktuální finanční situaci dlužníka. „Argentina si bude chtít například v případě nejvyšší nouze obstarat úvěr. Jeho úroky se budou přizpůsobovat podle současného hospodářského růstu - v horších časech budou nižší, v lepších vyšší,“ prozradil Speigelu jeden z možných způsobů, jak z krize ven Stiglitz. Banky a finanční instituce by se díky podobným produktům mohly vypořádat s tíživou situací samy a do budoucna vzniku podobné i předcházet.

Banky ale podle ekonoma takovýto způsob zatím odmítají. „Wall Street tomu zabránila, protože to považovala za ohrožení svých zisků. Vyšší bezpečnost ostatních hráčů na trhu pro ni nic neznamená,“ doplnil.

Zasáhnout bude muset stát

Kvůli neochotě finančních institucí tak bude muset podle Stiglitze shledat nápravu stát. „Potřebujeme zcela nový rámec pro bankovní obchody, to je jasné,“ tvrdí. Silný regulátor trhu je podle něj nezbytností.

Svět s finanční krizí bojuje již více než rok. Do problémů ho dostaly především banky ve Spojených státech, které poskytovaly hypotéky i méně bonitním klientům. Když se pak růst cen nemovitostí zastavil a klienti přestali splácet, neměly se finanční instituce na čem zahojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna stále řeší první čtení návrhu na zrušení nominačního zákona

Poslanci dopoledne opět nedokončili první čtení návrhu koaličních poslanců na zrušení nominačního zákona a vrátili se k němu po odpolední pauze. Zákon podle předkladatelů z řad koalice neplní účel, opozice volá po jeho zpřesnění. Na programu je také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V dalším kole potravinové sbírky lze pomoci i on-line

V sobotu se v Česku uskuteční sbírka potravin v kamenných obchodech, už nyní do ní lze přispět nákupem v on-line obchodech. Letos se zapojí přes 3500 obchodů, tedy asi o čtvrtinu více než loni. Nově bude možné darovat potraviny a drogerii také v prodejnách řetězců Hruška a Flop Top. Sbírka potrvá do 5. května, uvedli organizátoři z České federace potravinových bank a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
před 1 hhodinou

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 9 hhodinami

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 11 hhodinami
Načítání...