Washington - Vláda Spojených států již vynaložila 4 biliony a 700 miliard dolarů na ozdravení finančního sektoru. Spekuluje se, že tato částka není konečná. Celkové vládní výdaje související s finanční krizí by se za nejhorších okolností mohly vyšplhat na téměř 24 bilionů dolarů. Uvedl to generální inspektor programu vládní pomoci bankovnímu sektoru Neil Barofsky ve zprávě pro Kongres.
Finanční krize by mohla USA stát až 24 bilionů dolarů
Barofsky rovněž obvinil ministerstvo financí, že opakovaně nepřijalo doporučení, jež měla pomoci vysvětlit veřejnosti, jakým způsobem banky vládní pomoc využívají. Skoro celá třetina celkové pomoci šla na investice, 4 % na získání podílů v jiných bankách. Dodal, že bankovní sektor (TARP) se vyvinul v program „neslýchaných rozměrů a komplikovanosti“, který pohlcuje stovky miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.
Spojené státy se snaží kromě podpory finančního sektoru rovněž posílit jeho regulaci. Prezident Obama již v červnu představil změny v systému finanční regulace, které mají posílit vládní dohled nad bankami a zabránit opakování současné finanční krize. V pondělí v rozhovoru pro televizi PBS uvedl, že finanční společnosti z Wall Street stále neprojevily lítost nad svými riskantními transakcemi, které odstartovaly finanční krizi a pomohly stáhnout ekonomiku USA do recese. „Problém je, že nemám pocit, že by chlapíci z Wall Street nějak litovali toho, jak riskovali. A že by se jejich přístup nějak změnil,“ vyjádřil se prezident.
GALERIE
videogallery_100739
Přesto Obama o uzavírání kohoutků státních peněz směrem k ekonomice neuvažuje. Naopak i své evropské kolegy dál vybízí k navyšování finanční podpory. Přitom přímo v Americe z vyčleněných 787 miliard dolarů určených pro rozhýbání ekonomiky bylo zatím využito jen 100 miliard.