Americká centrální banka (Fed) prozatím ponechala úrokovou sazbu na historickém minimu těsně nad nulou, kde se drží už od konce roku 2008. Měnový výbor své rozhodnutí zdůvodnil jednak signály oslabování v globální ekonomice, ale i zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. Možnost prvního zvýšení sazeb za devět let ale nechal Fed otevřenou – analytici odhadují, že by k zvýšení mohlo dojít ke konci roku.
„Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhů by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu a pravděpodobně v blízké době vyvine další tlak na inflaci,“ uvedl Fed po dvoudenním zasedání. Podle agentury Reuters dodal, že domácí ekonomika zůstává vcelku v rovnovážné situaci, hodlá však „monitorovat vývoj v zahraničí“.
Fed dával letos opakovaně najevo, že při rozhodování o úrocích bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a právě z vývoje inflace. Zatímco trh práce se zlepšuje, inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a v srpnu spotřebitelské ceny poprvé za sedm měsíců klesly. „Když se podíváte na jejich prognózu inflace, tak vidíte, že se jim inflační cíl nedaří naplnit. Inflační cíl je okolo dvou procent v příštích dvou třech letech,“ uvedl Angel Ubide z Peterson Institute for International Economics.
Fed ale zdá se více zneklidňují nedávné otřesy na globálních trzích, vyvolané zejména signály dalšího zpomalování růstu čínské ekonomiky. „Fed říká, že bude věnovat pozornost tomu, co se děje v zahraničí,“ řekl agentuře AP Scott Clemons z finanční společnosti Brown Brothers Harriman. „Tato slova jsou kódem pro Čínu,“ dodal. Zpomalování Číny by totiž mohlo zbrzdit i americkou ekonomiku. „Jak Mezinárodní měnový fond, tak Světová banka prohlásily, že Fed by měl pokud možno odložit zvýšení sazeb na příští rok. To je opravdu překvapivé, protože MMF ani Světová banka se obvykle měnovými rozhodnutími nezabývají," uvedl investiční manažer společnosti Seven Investment Management Ben Kumar.
Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že zvýšení sazeb je letos nadále pravděpodobné a může přijít už v říjnu. I po něm ale zůstane měnová politika „ještě nějakou dobu vysoce uvolněná“, dodala Yellenová.
Ke zvyšování nedošlo už devět let
Centrální banka od konce roku 2008 v zájmu podpory ekonomiky drží základní sazbu na jednodenní mezibankovní půjčky na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta. V minulých letech podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv, loni ale program nákupů dluhopisů ukončil. Od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.
Nízké úroky podporují akciový trh, protože snižují atraktivitu jiných investic, například dluhopisů. „Pokud dnes úroky zvýší, bude to pro akciový trh zlé. Velká část předchozího růstu souvisela s přesvědčením investorů, že Fed s úroky nepohne,“ uvedl před zasedáním Fedu analytik Tom di Galoma ze společnosti ED&F Man Capital.
Takřka nulové úroky podporovaly zotavování ekonomiky z poslední krize. Mezi ekonomy i některými členy Fedu se už ale množí obavy z toho, že příliš dlouhé udržování prakticky nulových úroků by mohlo vyvolat další „bublinu“ nadhodnocených cen aktiv, která vyvolá krizi podobnou té, k níž vedl v minulém desetiletí neudržitelný růst cen nemovitostí.
„Úvěruje se spousta projektů, protože vůbec nemáte signály, jestli jsou ty projekty dostatečně výnosné. To do budoucna znamená, že může vzniknout řada špatných úvěrových projektů a tím pádem si zakládáme na potencionální trable," uvedl profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.
Ke zvýšení ale stejně dojde
Fed v nových ekonomických předpovědích mírně snížil své odhady hospodářského růstu a inflace v příštích dvou letech, což podle analytiků mohlo rovněž přispět k odložení začátku zvyšování sazeb. Většina činitelů Fedu ale dál předpokládá, že do konce roku se základní sazba nejméně jednou zvýší, a finanční trhy začaly nyní sázet na to, že takový krok nepřijde už v říjnu, ale až na prosincovém zasedání. Fed také snížil dlouhodobější odhad budoucí úrovně základní sazby na 3,5 procenta z dosavadní úrovně 3,75 procenta.
Finanční trhy rozhodnutí mírně rozkolísalo, brzy se ale vrátily do předešlého trendu. Americké akcie mírně zrychlily růst, dolar pokračoval v oslabování a ceny amerických vládních dluhopisů rostly, což znamená snižování dlouhodobých úrokových sazeb.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila růst na 3,7 procenta z tempa 0,6 procenta v předešlém kvartálu a zaznamenala nejvýraznější expanzi od loňského léta.
- Ruská centrální banka zatím ponechává úrokové sazby na 11 procentech. Loni v prosinci přitom sazba dosáhla až 17 procent. Za skokovým navýšením tehdy stála snaha o záchranu padajícího rublu.
- V Japonsku drží centrální bankéři úrokové sazby na úrovni 0,1 procenta, zpomalující Čína peníze hodnotí zhruba 4,5 procenty.
- Evropské centrální banky ponechávají v jednotlivých zemích většinou uvolněnou měnovou politiku. Včetně Evropské centrální banky. Frankfurt ponechává základní úrokovou sazbu eurozóny na 0,05 procenta. Stejně jako Česká národní banka. Další země mimo měnovou unii mají v současné době sazby o něco vyšší. Polsko 1,5 procenta, Maďarsko o patnáct setin méně. V Evropě ale najdeme i státy se zápornými sazbami. Takové nastavení mají třeba Švédové (-0,35)nebo Švýcaři (-0,75).
