Bratislava - Alternativou zemního plynu by měla být zejména jaderná energie, shodli se dnes v diskusním pořadu Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy český a slovenský premiér Mirek Topolánek a Robert Fico. Oba podpořili jadernou energii především s poukazem na plynovou krizi, během níž začátkem ledna téměř po dva týdny kvůli sporům Moskvy a Kyjeva neproudil do Evropy přes Ukrajinu žádný ruský plyn. Oba premiéři však mají různé názory ohledně viníka krize, Fico ho vidí jednoznačně v Ukrajině.
Topolánek připomněl, že Českou republiku na rozdíl od Slovenska krize nezasáhla tak výrazně. „My jsme rádi, že máme dodávky norského plynu, že máme alternativu. Ani my však nemáme jistotu do budoucna, že ta plynová krize se nemůže opakovat. V tomto smyslu jednotný evropský postup budování propojení, budování alternativ a nacházení substitutů, což může být - a ukázala to i ta krize - jaderná energie, tak to je ta správná cesta,“ poznamenal Topolánek.
„Pod diverzifikací není třeba rozumět jen diverzifikaci zdrojů a tras. Je třeba rozumět i to, že budeme postupně nahrazovat plyn jinými surovinami, a tady se ukazuje jako maximálně perspektivní používání jádra,“ uvedl premiér Slovenska, kde musela během krize snížit výrobu téměř tisícovka podniků, omezení se nicméně nedotkla domácností, škol, nemocnic a tepláren.
Na Slovensku pochází z jaderných elektráren zhruba polovina vyrobené elektřiny. V Česku to je v současnosti 35 procent, ale nezávislé energetické komise se domnívají, že by podíl mohl stoupnout až na dvojnásobek. Programové prohlášení současné české vlády ovšem z podnětu Strany zelených obsahuje závazek nepodnikat aktivní kroky směrem k výstavbě nových jaderných bloků.
Kdo byl viníkem krize?
Fico a Topolánek se dnes ovšem neshodli na viníkovi plynové krize. Podle Fica Slovensku, které společně s Bulharskem a Moldavskem patřilo k nejvíce postiženým státům, Ukrajina nechtěla pomoct, zatímco Rusko bylo zastavené dodávky ochotno řešit. Fico proto naznačil, že Bratislava možná nebude vstřícná při podpoře členství Ukrajiny v NATO.
Topolánek připomněl, že plynová krize by se v budoucnu mohla zopakovat. „V budoucnosti, pokud nebude Evropská unie jednotná, tak bude vždy vydíratelná, budou státy naší velikosti vždy slabé při vyjednávání,“ poznamenal.
Moskva zastavila dodávky plynu Kyjevu na Nový rok a o sedm dní později vinou vyhrocení sporu zcela ustaly i dodávky pro evropské odběratele přes ukrajinské plynovody. Těmi normálně proudí do Evropy 80 procent ruského plynu, což představuje asi pětinu evropské spotřeby. Příčinou výpadku byly spory Ruska a Ukrajiny o cenu suroviny. Dodávky v ČR byly plně obnoveny až 21. ledna.
