Fed prý podcenil krizi, šéf banky nechtěl vyvolat paniku na trzích

Washington – Americká centrální banka (Fed) možná podcenila hrozící globální finanční krizi v roce 2007. Ukázaly to podle serveru BBC News přepisy ze zasedání jejích členů. Guvernér banky Ben Bernanke nechtěl šířit paniku na trzích. V prosinci 2007 prohlásil, že „neočekává mezi hlavními finančními institucemi hrozbu platební neschopnosti“. Řada amerických bank a jiných finančních podniků přitom musela v následujícím roce požádat o pomoc.

Finanční krize začala v USA v důsledku prudkého poklesu na trhu s hypotékami, rychle se ale rozšířila po celém světě. „První problémy hlásily investiční fondy již v roce 2007, v roce 2006 došlo k obratu v cenách nemovitostí v USA. Tomu předcházely od roku 2000 do roku 2007 nepřiměřeně nízké úrokové sazby. První kořeny krize tedy byly zapuštěny hluboko v minulosti,“ řekl David Marek, hlavní ekonom Patria Finance.

V září 2008 poté americká vláda převzala kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fennie Mae a Freddie Mac a americký gigant Lehman Brothers zbankrotoval. Akciové trhy ve světě zažily šok. Investoři v té chvíli přišli o víc než 300 miliard dolarů a finanční krize, která po pádu Lehman Brothers následovala, otřásla celou světovou ekonomikou.

Nejhlubší fáze pak donutila americkou vládu a centrální banku přijmout řadu razantních protiopatření, přičemž vláda podpořila domácí ekonomiku souborem stimulačních opatření v hodnotě mnoha set miliard dolarů.

Fed v současné době pokračuje ve stimulačních nákupech dluhopisů

Před globální finanční krizí byla účetní bilance Fedu méně než 900 miliard dolarů. Pokud se naplní scénář, který předpovídají analytici Bank of America/Merrill Lynch, může být účetní bilance Fedu do dvou let nad pěti biliony dolarů. Tedy asi šestkrát vyšší, než byla na začátku. Někteří ekonomové už delší dobu upozorňují, že Fed tím může zažehnout inflaci, kterou se mu bude jen těžko hasit.

Názory členů se v tomto bodě rozcházejí. „Několik (členů) uvedlo, že by zřejmě bylo vhodné zpomalit nebo zastavit tyto nákupy dostatečně dlouho před koncem roku 2013, a odkazovali na obavy o finanční stabilitu nebo na velikost bilanční rozvahy,“ uvádí zápis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 17 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...