Začít podnikat v zemědělství má smysl, ale je to velmi složité – hlavně kvůli byrokracii. Ve Fokusu Václava Moravce to řekla farmářka Lucie Bošinová. S dalším sedlákem Danielem Pitkem se shodla, že papírování práci na poli či se zvířaty velmi komplikuje. Ekonom Tomáš Maier ovšem poukázal na to, že je zemědělství v Česku ziskové jen díky dotacím. Ve Fokusu Václava Moravce hovořili zemědělci i odborníci ze zemědělské univerzity také o dopadech změny klimatu, inflace i války na Ukrajině na zemědělství a výrobu potravin v Česku.
Farmáře zatěžuje byrokracie, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce
Fokus Václava Moravce: Jak nakrmit národ (zdroj: ČT24)
Pustit se do farmaření je podle Lucie Bošinové možné, ale prohlásila za naivní představu, že bude práce spočívat jen v práci se zvířaty nebo pěstování plodin na poli. „Pokud začínáte úplně z ničeho, tak je v dnešní době těžké sehnat volnou půdu a nějaké peníze do začátku, i když dotace do začátku jsou. Ale musíte splnit strašně moc kritérií,“ zdůraznila. Podotkla, že život zemědělcům nejvíce komplikuje vyplňování tabulek a všemožných žádostí.
Také soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek hovoří o vyčerpávající byrokracii. „Když přijdeme z práce, tak normální lidé si sednou k televizi nebo jdou na pivo. My si ještě musíme sednout k papírům. Když jste celý den v traktoru, a pak si sednete k papírům, tak u toho usínáte,“ podotkl.
Ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier ovšem považuje za hlavní nedostatek českého zemědělství docela něco jiného. „Velkým problémem českého zemědělství – možná tím největším – jsou potravináři,“ prohlásil, byť zároveň ujistil, že jim nechce „nasazovat psí hlavu“. Za zásadní nedostatek považuje, že se z Česka vyvážejí produkty s nízkou přidanou hodnotou, jako jsou živá zvířata nebo syrové mléko, a vrací se s vysokou přidanou hodnotou. Tím pádem stojí již násobně více – například ve formě masové konzervy. „To je nejméně ekonomický model. Je to, jako když někdo vyváží surovou ropu a dovážel by benzin,“ srovnal.
Zemědělství je přesto podle něj ziskové. Je to však díky veřejným penězům. „Ročně generuje zisk kolem devíti miliard korun, to je několik tisíc korun na hektar. Ale je to za cenu obrovských dotací – ty jsou obecně mnohonásobně vyšší, než je zisk v zemědělství,“ poukázal ekonom.