Experti hlásí rekordní celosvětový „zelený“ růst, Německo chce šetřit

Nahrávám video
Německo zpomalí výstavbu obnovitelných zdrojů
Zdroj: ČT24

Německo chce snížit náklady na energii díky pomalejšímu rozšiřování obnovitelných zdrojů. Týkat se to má hlavně nových zařízení pro větrnou energii na souši. Vláda hodlá omezit jejich výkon na 2,8 gigawattů ročně, což je asi tisíc větrných turbín. Nové limity se týkají i solárních zdrojů. Podle studie loni obnovitelných zdrojů po celém světě rekordně přibylo. Poprvé do nich investovaly víc rozvíjející se ekonomiky než vyspělé státy.

Kancléřka Angela Merkelová se dohodla na hlavních bodech další reformy podpory obnovitelných zdrojů energie v Německu s premiéry spolkových zemí. Instalace nových solárních zdrojů má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Vláda chce také opustit dosavadní systém garantovaných plateb a přejít na režim tržních aukcí - zaplaceno producenty zelené energie, kteří vyhrají v tendru.

Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.

Podpora zelené energie? Průměrná německá domácnost dává přes 8 tisíc ročně

Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla v Německu k přetěžování přenosové soustavy a k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. Nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu, čímž vzrostl rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé. Pro průměrnou domácnost to znamená náklady 300 eur (8100 korun) ročně.

„Neřekl bych, že se systém podpory neosvědčil, řekl bych, že to je logický důsledek řešení celé situace. Myslím, že je potřeba konstatovat, že podpora zdrojů obecně je chvályhodná, ovšem musí být v jakési ekonomické rovnováze. V současné době Německo dostihly důsledky jeho minulých rozhodnutí a ono tím řeší tu vzniklou situaci. Je otázkou, zda je to včas, a zda ta opatření jednoznačně zmírní ten tlak na zátěž obyvatelstva,“ konstatuje ředitel společnosti EkoWATT Jiří Beranovský.

A připomíná, že v Německu je zatíženo podporou obnovitelných zdrojů jen obyvatelstvo, kdežto v Česku náklady nesou i podniky. „A pokud bychom se měli vyjádřit k české elektrizační soustavě, tak ta pocítí důsledky rozhodnutí více tehdy, až bude posílená síť v Německu. Tato konkrétní rozhodnutí asi příliš vliv zatím mít nebudou,“ dodává Beranovský.

Německá vláda se s premiéry zemí ale nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři. Premiér Brém Carsten Sieling nicméně uvedl, že obě strany se dohodly na 90 procentech návrhů.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Merkelová je přesvědčena, že i zbylé otázky bude Berlín schopen se zeměmi vyřešit. Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro uskutečnění reforem. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech. Návrh novely zákona by měl vstoupit v platnost počátkem příštího roku.

V Česku jde část peněz na podporu zelné energie přímo z plateb za elektřinu od zákazníků. Energetický regulační úřad pro letošek schválil podporu obnovitelným zdrojům ve výši 42 miliard korun.

Rekordní investice do obnovitelných zdrojů

Pokud jde o celosvětové měřítko, solárních, větrných i vodních zdrojů energie v roce 2015 rekordně přibylo, uvádí ve své zprávě mezinárodní expertní orgán REN2. Investice do obnovitelných zdrojů dosáhla 286 miliard dolarů – tedy dvojnásobek toho, co se investovalo do nových uhelných a plynových elektráren.

Nahrávám video
Beranovský: Konkrétní rozhodnutí v Německu na Česko okamžitý dopad asi mít nebudou
Zdroj: ČT24

V oblasti obnovitelné energie pracuje osm milionů lidí na celém světě. Nejrychlejší tempo růstu zaznamenali odborníci v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína nebo Indie, ale také v Japonsku, USA a Velké Británii. Ve vztahu k HDP dané země ale patří mezi největší investory malé země jako Mauritánie, Honduras, Uruguay a Jamajka.

„Skutečnost, že v roce 2015 přibylo obnovitelných zdrojů o výkonu 147 gigawattů, zejména pokud jde o větrné a solární (elektrárny), je jasným znamením, že tyto technologie jsou cenově konkurenceschopné (s fosilními palivy),“ říká výkonná tajemnice REN21 Christine Linsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 11 hhodinami

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 19 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 2. 2026

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026
Načítání...