Brusel - Evropská unie dnes definitivně schválila reformu trhu s vínem. Počítá mimo jiné s likvidací některých vinic, se zrušením dotací na destilaci přebytků či s postupným zrušením velmi omezujícího systému práv na výsadbu. Zákaz doslazování vína řepným cukrem, kterého se obávali čeští vinaři, nakonec z reformy vypadl. Všechny nutné předpisy by měly vstoupit v platnost k 1. srpnu letošního roku.
„Nyní můžeme pokračovat v závěrečných přípravách, aby mohl nový systém v srpnu vstoupit v platnost. Namísto plýtvání penězi na odstraňování nežádoucích přebytků nám reforma umožní soustředit se na boj s konkurenty a opětovné získání tržního podílu,“ řekla dnes novinářům eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová.
Česku by měla reforma přinést větší dotace na restrukturalizace vinic. Příští rok by to mělo být proti původně plánovaným 1,6 milionu eur (asi 40 milionů korun) celkem tři miliony eur (75 milionů korun). Od roku 2015 by se dotace měly zvýšit až na 5,2 milionu eur (zhruba 130 milionů korun).
Nejkontroverznějším bodem reformy bylo takzvané klučení vinic, tedy jejich likvidace. Evropská komise původně navrhovala, že by v Evropské unie zmizelo celkem 400 tisíc hektarů vinic, tedy zhruba desetina. Po protestech řady států ovšem konečný kompromis počítá s likvidací 175 tisíc hektarů vinic. Klučení má trvat celkem tři roky s tím, že vinaři dostanou náhradou finanční prémii, jejíž výše ovšem během tří let bude klesat.
Likvidace vinic má úzkou spojitost i s takzvanou nouzovou destilací, kdy vinaři dostávají dotace na destilace přebytkových hroznů. Tato praxe by měla postupně skončit.
Změny čeká i v Česku sledované doslazování vín. Původně navrhovaný zákaz doslazování řepným cukrem sice z reformy vypadl, ale některá zpřísnění přeci jenom nastanou. Bude totiž stanovena maximální míra doslazení ať už cukrem či moštem. Pokud by státy chtěly doslazovat víno více kvůli špatným klimatickým podmínkám, budou muset požádat Evropskou komisi.
Reforma má zvýšit konkurenceschopnost evropského vinařství v soutěži s víny z Jižní Ameriky, Spojených států či Austrálie. EU je jedním z hlavních producentů, konzumentů, dovozců i vývozců vína. Dovoz vín z jiných koutů světa do unie ovšem neustále stoupá, zatímco spotřeba vín vyrobených v unii klesá. Cílem reformy je také omezení nadprodukce v unii, neboť likvidace nadbytků stojí unii každý rok až půl miliardy eur (asi 12,5 miliardy korun) z 1,3 miliardy eur (32,5 miliardy korun), které unie dává na vinařství.
