Evropské hotely míří ke sjednocení hvězdičkového systému

Praha - Evropské hotely směřují k jednotnému systému přidělování hvězdiček. Zástupci sedmi hotelových asociací dnes oznámili dohodu o společné klasifikaci v České republice, Rakousku, Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Švédsku a Švýcarsku. V budoucnu by se měly zapojit i další země. Dosud se v každé zemi přidělují hvězdičky podle jiných kriterií, takže úroveň hotelů - byť mají stejný počet hvězdiček - se různí.

„To, co nová klasifikace přinese hoteliérům, je především zviditelnění se vůči zákazníkovi a zdůraznění toho, že nabízí služby naprosto transparentní, takže zákazník ví, co v hotelu dané kategorii a třídě může očekávat,“ řekl generální sekretář Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Podle Stárka oficiální klasifikaci využívá v České republice necelých šest stovek ubytovacích zařízení, všechna již prý projevila zájem o přestup k novému mezinárodnímu

hodnocení. Nová klasifikace je založena na 270 kritériích, Která byla sestavena na základě průzkumů mínění hostů a studií trendů v hotelnictví. Sledují se například šířka postelí, rozsah stravování, služby portýra, připojení k internetu, délka služby na recepci nebo doba podávání snídaně, zaměřují se i na wellness vyžití. Novinkou je možnost získání přívlastku „superior“ - tedy něco jako přidaný nadstandard k určitému počtu hvězd.

Nahrávám video
Reportáž Jitky Zikové
Zdroj: ČT24

České hotely budou v první vlně změn

Hotel může mít maximálně pět hvězdiček. Pro jejich dosažení musí mít například nepřetržitě otevřenou recepci, dveřníka, alespoň metr široké postele nebo službu praní a žehlení prádla. Naopak host v jednohvězdičkovém zařízení se musí například spokojit se společným záchodem pro několik pokojů.

V ČR se nový systém uplatňovat od příštího roku, totéž platí pro Rakousko, Německo a Švédsko. V průběhu roku 2010 se připojí Maďarsko, hned jak dokončí přípravy souvisejících zákonů. O rok později na jednotnou klasifikaci přistoupí Švýcarsko a Nizozemí. „S klasifikací je spojen tříletý poplatek, který je ale minimální; pro malá zařízení je to asi 4500 korun. Maximální výše poplatku je 10 000 korun na celé období, a to se týká jenom velkých, pětihvězdičkových hotelů,“ podotknul Stárek.

Zástupci všech zúčastněných asociací označili sjednocení za milník v evropském hotelovém byznysu. Ještě před 15 lety byla myšlenka jednotné klasifikace jednoznačně odmítnuta s poukazem na odlišné geografické a historické podmínky v jednotlivých zemích. Švédský „šéfhoteliér“ Rikard Bergsten vyjádřil naději, že do dvou let se dnes stvrzená aliance Hotelstars Union rozroste ze sedmi na 15 zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 14 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...