Evropská vláda? Ještě nejsme připraveni, říká Berlín

Berlín - Eurozóna není zatím připravena na to, aby delegovala pravomoci na Brusel a vzdala se rozhodování v ekonomických záležitostech. Nedělníku Welt am Sonntag to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Reagoval tak na návrhy, že eurozóně by prospělo, kdyby měla jednu ekonomickou vládu. Myšlenku před pár dny nastínil francouzský prezident Nicolas Sarkozy na schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

„Jako soukromá osoba už by Wolfgang Schäuble byl připraven (delegovat pravomoci na Brusel). Nemám žádný problém s myšlenkou, aby zde byl jeden evropský ministr financí. Jako (německý) ministr financí ale říkám: naším úkolem tady a teď je problémy řešit co nejrychleji a na základě platných smluv,“ konstatoval šéf německé státní kasy.

Na stranu svého ministra se dnes postavila i Merkelová. „Eurozóna musí spolupracovat ještě víc, těsněji ale musíme spolupracovat i v rámci evropské sedmadvacítky,“ poznamenala německá kancléřka v rozhovoru na ZDF. „Za naší měnou není politická jednota. Naším úkolem je zajistit, aby euro bylo pevné, a to prostřednictvím větší ekonomické spolupráce, ale hlavně prostřednictvím větších závazků,“ dodala.

Dluhopisy? Nyní ne, říká Německo

Před časem se rovněž objevily návrhy, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, což by podle stoupenců této myšlenky pomohlo zemím na periferii eurozóny, mj. Řecku. Merkelová se Sarkozym ovšem na schůzce v Paříži zhruba před týdnem potvrdili, že o společných evropských dluhopisech ani jeden z nich neuvažuje. Sarkozy společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhl, řekl ale, že pokud na ně dojde, bude to na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.

„Eurobondy jsou přesně tou špatnou odpovědí na krizi. Zavedou nás do unie dluhu, místo aby zde byla unie stability,“ řekla kancléřka na ZDF.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy
Zdroj: Philippe Wojazer/ČTK

Myšlenku společných dluhopisů nepodporuje ani Schäuble, nejprve by podle něj musela existovat společná fiskální politika. Jinak by podle něj hrozilo, že ve výsledku eurozóna vytvoří vysokou inflaci a destabilizuje celý ekonomický blok. „Většina členských zemí ještě není úplně připravena akceptovat nezbytná omezení národní suverenity. Věřte ale, že ten problém lze řešit,“ řekl Schäuble.

Daň z finančních transakcí sklízí kritiku

Časopis Der Spiegel s odkazem na výpočty ministerstva financí napsal, že pokud by eurozóna vydala společné dluhopisy, Němce by obsluha jejich státního dluhu každoročně přišla o několik miliard eur dráž. Společné dluhopisy by totiž byly vnímány jako rizikovější, a to právě proto, že by v nich byly zahrnuty i závazky vysoce zadlužených zemí.

Šéf německého finančního ústavu Commerzbank Martin Blessing ale řekl, že evropský ministr financí, který by měl pravomoc rozhodovat o daních a rozpočtu jednotlivých členských zemí, je potřeba. Jedině tak je prý možné eurozónu vyvést ze současné dluhové krize.

Německo už čelí kritice za některé své návrhy, jak řešit krizi eurozóny. Patří mezi ně například i zmiňovaná daň z finančních transakcí, na které se shodli Sarkozy s Merkelovou. V nejbližší době ji chtějí navrhnout ostatním členským zemím. Šéf sdružení německých bank (BdB) Andreas Schmitz varoval, že navrhovaná daň z finančních transakcí nebude mít žádný efekt a nezabrání vzniku dalších finančních krizí. Profesionálním obchodníkům, kteří fungují na globálních trzích, je totiž úplně jedno, kde obchodují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...