Evropská vláda? Ještě nejsme připraveni, říká Berlín

Berlín - Eurozóna není zatím připravena na to, aby delegovala pravomoci na Brusel a vzdala se rozhodování v ekonomických záležitostech. Nedělníku Welt am Sonntag to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Reagoval tak na návrhy, že eurozóně by prospělo, kdyby měla jednu ekonomickou vládu. Myšlenku před pár dny nastínil francouzský prezident Nicolas Sarkozy na schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

„Jako soukromá osoba už by Wolfgang Schäuble byl připraven (delegovat pravomoci na Brusel). Nemám žádný problém s myšlenkou, aby zde byl jeden evropský ministr financí. Jako (německý) ministr financí ale říkám: naším úkolem tady a teď je problémy řešit co nejrychleji a na základě platných smluv,“ konstatoval šéf německé státní kasy.

Na stranu svého ministra se dnes postavila i Merkelová. „Eurozóna musí spolupracovat ještě víc, těsněji ale musíme spolupracovat i v rámci evropské sedmadvacítky,“ poznamenala německá kancléřka v rozhovoru na ZDF. „Za naší měnou není politická jednota. Naším úkolem je zajistit, aby euro bylo pevné, a to prostřednictvím větší ekonomické spolupráce, ale hlavně prostřednictvím větších závazků,“ dodala.

Dluhopisy? Nyní ne, říká Německo

Před časem se rovněž objevily návrhy, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, což by podle stoupenců této myšlenky pomohlo zemím na periferii eurozóny, mj. Řecku. Merkelová se Sarkozym ovšem na schůzce v Paříži zhruba před týdnem potvrdili, že o společných evropských dluhopisech ani jeden z nich neuvažuje. Sarkozy společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhl, řekl ale, že pokud na ně dojde, bude to na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.

„Eurobondy jsou přesně tou špatnou odpovědí na krizi. Zavedou nás do unie dluhu, místo aby zde byla unie stability,“ řekla kancléřka na ZDF.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy
Zdroj: Philippe Wojazer/ČTK

Myšlenku společných dluhopisů nepodporuje ani Schäuble, nejprve by podle něj musela existovat společná fiskální politika. Jinak by podle něj hrozilo, že ve výsledku eurozóna vytvoří vysokou inflaci a destabilizuje celý ekonomický blok. „Většina členských zemí ještě není úplně připravena akceptovat nezbytná omezení národní suverenity. Věřte ale, že ten problém lze řešit,“ řekl Schäuble.

Daň z finančních transakcí sklízí kritiku

Časopis Der Spiegel s odkazem na výpočty ministerstva financí napsal, že pokud by eurozóna vydala společné dluhopisy, Němce by obsluha jejich státního dluhu každoročně přišla o několik miliard eur dráž. Společné dluhopisy by totiž byly vnímány jako rizikovější, a to právě proto, že by v nich byly zahrnuty i závazky vysoce zadlužených zemí.

Šéf německého finančního ústavu Commerzbank Martin Blessing ale řekl, že evropský ministr financí, který by měl pravomoc rozhodovat o daních a rozpočtu jednotlivých členských zemí, je potřeba. Jedině tak je prý možné eurozónu vyvést ze současné dluhové krize.

Německo už čelí kritice za některé své návrhy, jak řešit krizi eurozóny. Patří mezi ně například i zmiňovaná daň z finančních transakcí, na které se shodli Sarkozy s Merkelovou. V nejbližší době ji chtějí navrhnout ostatním členským zemím. Šéf sdružení německých bank (BdB) Andreas Schmitz varoval, že navrhovaná daň z finančních transakcí nebude mít žádný efekt a nezabrání vzniku dalších finančních krizí. Profesionálním obchodníkům, kteří fungují na globálních trzích, je totiž úplně jedno, kde obchodují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
před 1 hhodinou

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 11 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 18 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane v rukou evropských žalobců, rozhodlo NSZ

Vyšetřování údajně neoprávněně vyplacených dotací pro holding Agrofert zůstane kompletně v rukou Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle rozhodnutí NSZ se tak EPPO má ve věci zabývat jak evropskými, tak i národními dotacemi dohromady, dle NSZ jde o jeden neoddělitelný celek. Rozhodnutí je konečné. Na webu NSZ o tom v pondělí informoval mluvčí instituce Petr Malý. EPPO bude dle mluvčí Tine Hollevoetové podle tohoto rozhodnutí dále postupovat.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.