Evropská unie rozhodla o reformě trhu s vínem

Brusel/Praha – Evropská unie se dnes dohodla na reformě vnitřního trhu s vínem. Z konečného textu se nakonec podařilo vypustit zákaz doslazování vína řepným cukrem, se kterým nesouhlasily zejména Česká republika, Slovensko, Německo, Rakousko a Lucembursko.

Uzavřená dohoda je kompromisem členských států, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti vůči vínům z Austrálie, Jižní Ameriky, Spojených států a Afriky. Přítrž má učinit také trvalé nadprodukci vína v Evropské unii, na kterou se ročně vynaloží kolem 500 milionů eur (v přepočtu přibližně 13 miliard korun) z celkového objemu 1,3 miliardy eur, které do evropského vinařství ročně putují ve formě dotací.

„Nyní plýtváme příliš velkým množstvím peněz, až jedna třetina rozpočtu se používá na to, abychom se zbavili vinných přebytků,“ zdůraznila již dříve eurokomisařka pro zemědělství a venkov Mariann Fischerová-Boelová. Podle dnešní dohody bude unie poskytovat peníze na likvidaci přebytků až do roku 2013. Poté si s nimi budou muset poradit vinaři sami.

Česko ale problémy s přebytky nemá. Klíčová pro ně byla spíše otázka doslazování vína řepným cukrem. Původní návrh Evropské komise prosazoval jeho úplný zákaz. K tomuto účelu se měl nadále využívat výlučně mošt, který ale vyrábí pouze Itálie a Španělsko. Do ostatních zemí by se musel dovážet, což by výrazně prodražilo výsledný produkt. Tomu se ale nakonec podařilo díky tlaku především ze strany starých členských zemí zabránit. „Doslazování stolních vín je povoleno jako dnes. U vín, která jsou jakostní a vyšší, tam je možno povolit doslazování cukrem pouze v případě nepříznivého roku,“ vyzdvihl náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák.

České republice se podařilo dosáhnout příznivých výsledků také v oblasti zemědělských dotací. Oproti původnímu návrhu, který hovořil o 1,6 milionech eur (v přepočtu asi 42 milionů korun) dostanou čeští vinaři od roku 2009 3 miliony eur (necelých 80 milionů korun). Od roku 2015 si ale polepší ještě více, protože získají celkem 5,2 milionu eur, což představuje zhruba 137 milionů korun.

„Peníze půjdou na restrukturalizaci vinic, to znamená na vyklučení starých hlav a vysázení nových, půjdou do technologií a také do propagace,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 ministr zemědělství Petr Gandalovič. V zápětí dodal, že se českým vyjednavačům podařilo uspět také v tom, že země nebude muset povinně propagovat svá vína ve třetích zemích, což jí dává volné ruce v tom, jak s finančními prostředky z Evropské unie naloží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 30 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...