Evropská unie rozhodla o reformě trhu s vínem

Brusel/Praha – Evropská unie se dnes dohodla na reformě vnitřního trhu s vínem. Z konečného textu se nakonec podařilo vypustit zákaz doslazování vína řepným cukrem, se kterým nesouhlasily zejména Česká republika, Slovensko, Německo, Rakousko a Lucembursko.

Uzavřená dohoda je kompromisem členských států, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti vůči vínům z Austrálie, Jižní Ameriky, Spojených států a Afriky. Přítrž má učinit také trvalé nadprodukci vína v Evropské unii, na kterou se ročně vynaloží kolem 500 milionů eur (v přepočtu přibližně 13 miliard korun) z celkového objemu 1,3 miliardy eur, které do evropského vinařství ročně putují ve formě dotací.

„Nyní plýtváme příliš velkým množstvím peněz, až jedna třetina rozpočtu se používá na to, abychom se zbavili vinných přebytků,“ zdůraznila již dříve eurokomisařka pro zemědělství a venkov Mariann Fischerová-Boelová. Podle dnešní dohody bude unie poskytovat peníze na likvidaci přebytků až do roku 2013. Poté si s nimi budou muset poradit vinaři sami.

Česko ale problémy s přebytky nemá. Klíčová pro ně byla spíše otázka doslazování vína řepným cukrem. Původní návrh Evropské komise prosazoval jeho úplný zákaz. K tomuto účelu se měl nadále využívat výlučně mošt, který ale vyrábí pouze Itálie a Španělsko. Do ostatních zemí by se musel dovážet, což by výrazně prodražilo výsledný produkt. Tomu se ale nakonec podařilo díky tlaku především ze strany starých členských zemí zabránit. „Doslazování stolních vín je povoleno jako dnes. U vín, která jsou jakostní a vyšší, tam je možno povolit doslazování cukrem pouze v případě nepříznivého roku,“ vyzdvihl náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák.

České republice se podařilo dosáhnout příznivých výsledků také v oblasti zemědělských dotací. Oproti původnímu návrhu, který hovořil o 1,6 milionech eur (v přepočtu asi 42 milionů korun) dostanou čeští vinaři od roku 2009 3 miliony eur (necelých 80 milionů korun). Od roku 2015 si ale polepší ještě více, protože získají celkem 5,2 milionu eur, což představuje zhruba 137 milionů korun.

„Peníze půjdou na restrukturalizaci vinic, to znamená na vyklučení starých hlav a vysázení nových, půjdou do technologií a také do propagace,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 ministr zemědělství Petr Gandalovič. V zápětí dodal, že se českým vyjednavačům podařilo uspět také v tom, že země nebude muset povinně propagovat svá vína ve třetích zemích, což jí dává volné ruce v tom, jak s finančními prostředky z Evropské unie naloží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 16 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...