Evropská unie bude mít společný seznam daňových rájů

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie souhlasí se vznikem celoevropského seznamu daňových rájů. Dohodli se na tom ministři financí osmadvacítky. Na jednání v Bruselu naopak nedokázali najít společný pohled na návrhy Evropské komise, které mají podpořit boj proti daňovým únikům. K věci se proto vrátí na dalším jednání v červnu, řekl po schůzce nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem.

„Jsme blízko dohody, věřím, že jí budeme moci dosáhnout na červnové radě,“ poznamenal Dijsselbloem, jehož země ještě do poloviny roku Unii předsedá a dosažení dohody v boji proti daňovým únikům zůstává pro Nizozemce prioritou.

Návrh směrnice o vyhýbání se daňovým povinnostem představila Evropská komise v lednu. Zemím EU má usnadnit boj s daňovými úniky v nadnárodních firmách. Součástí plánu jsou například právně závazná opatření blokující nejběžnější metody používané ve firmách, které se snaží platit co nejnižší daně. Podobné přesuny zisků podle studií znamenají každoroční ztráty až 70 miliard eur (1,9 bilionu korun). 

Členské země EU také definitivně souhlasily s tím, aby nadnárodní firmy působící v Unii přehledně zveřejňovaly své zisky a další informace z jednotlivých zemí a také to, kde a jaké zaplatily daně. Opatření má pomoci tomu, aby se firmy placení daní nevyhýbaly.

Mimoevropské firmy, které mají v unijní zemi jen své dceřiné společnosti, budou muset právě přes ně informace o ziscích a placení daní začít povinně poskytovat od roku 2017. Jinak pravidlo začíná platit už ve fiskálním roce 2016.

Údaje za jednotlivé země má společnost odevzdávat vždy v té zemi EU, kde sídlí její mateřská firma. „Takže pokud velké koncerny aktivní v Evropě platí daně například v zemích jako Panama, budou to muset zveřejnit,“ uvedl již v dubnu eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill.

Vše společně

Daňové správy si takto získané informace budou automaticky vyměňovat. Budou tak schopné účinně zamezovat tomu, že firma se vyhne zaplacení daní nebo se uchýlí k tomu, co Evropská komise označuje jako „agresivní daňové plánování“.

Unijní exekutiva odhaduje, že země osmadvacítky ročně na ušlých daňových příjmech přicházejí o 50 až 70 miliard eur (až 1,9 bilionu korun). Opatření se má týkat asi šesti tisíc společností, které mají roční celosvětové tržby přes 750 milionů eur (20,3 miliardy korun).

Nadnárodní firmy budou muset informovat – vždy pro každou unijní zemi, kde působí – o svém obratu, o zisku před zdaněním, o výši odvedených daní, ale třeba také o počtu zaměstnanců.

Návrh země EU projednaly už v březnu. Nyní byl definitivně potvrzen bez rozpravy poté, co k němu své stanovisko poskytl také europarlament. 

A co český reverse charge?

V červnu se pak ministři vrátí k problematice daně z přidané hodnoty (DPH). Také ke zlepšení jejího výběru nabídla Komise svůj akční plán. Připomíná totiž, že u DPH ztráty dosahují v EU až 170 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun).

„To jsou velké částky, proto jsou naše diskuse tak důležité,“ zdůraznil místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Na jednání by ale komise měla také přinést svou analýzu možností pilotního projektu rozšíření systému přenesené daňové povinnosti, o který žádá Česká republika.

„Musím říct, že komise se nechová úplně vstřícně. Je vidět, že se snaží náš projekt nabourat,“ řekl český ministr financí Andrej Babiš, který ve středu o věci opět jednal právě s Dombrovskisem. Proti snaze České republiky o obecnou „reverse charge“, tedy přenesenou daňovou povinnost, panuje podle Babiše dál odpor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 8 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 15 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...