Brusel/Kyjev/Londýn – Kvůli násilnostem na Ukrajině zmrazila Evropská investiční banka (EIB) veškeré své tamní aktivity. Její prezident by totiž považoval za politicky špatný signál, pokud by banka v rozbouřené zemi nadále působila. Vyhrocení situace navíc způsobilo prudký pokles ceny desetiletých dolarových dluhopisů ukrajinské vlády, které během dne dvakrát překonaly dosavadní rekordní minimum.
Evropská investiční banka na Ukrajině poskytuje úvěry malým a středním firmám, podílí se na modernizaci řízení letového provozu a prodloužení trasy metra. Celková hodnota finančních kontraktů podepsaných s Ukrajinou v období 2007 až 2013 dosáhla 2,149 miliard eur (58,9 miliardy korun).
K zastavení činnosti se prezident banky Werner Hoyer rozhodl proto, že působení instituce na Ukrajině za současné situace není politicky vhodné. Navíc by podle něj bylo nezodpovědné vůči lidem, kteří tam pracují.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zatím činnost na Ukrajině nepřeruší, pouze omezí svou angažovanost. Podle jejího mluvčího to znamená, že zredukuje své styky a jednání s vládou a zaměří se na soukromý sektor.
Evropská investiční banka (EIB) je orgánem Evropské unie, jejími akcionáři jsou jednotlivé členské země osmadvacítky. Mezi hlavní aktivity EIB patří poskytování dlouhodobých investičních úvěrů zejména na rozvoj infrastruktury. Řídí se pravidlem nefinancovat žádný projekt z více než padesáti procent. Finanční zdroje si půjčuje na kapitálových trzích.
Nepokoje v zemi jsou označovány za nejhorší od doby, kdy Ukrajina získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991. Od včerejška při nich zemřelo nejméně 25 lidí (další informace a textovou on-line reportáž si můžete přečíst zde).
Nervozita ohledně dalšího vývoje na Ukrajině se projevuje i na finančních trzích. Investoři se obávají, že vláda nebude schopná splácet své závazky (při nástupu vlády Mykoly Azarova v roce 2010 dosahoval státní dluh 40 miliard dolarů; teď už přesáhl 70 miliard). Cena dolarových dluhopisů proto klesla na nové rekordní minimum. Cena pojištění proti nesplacení ukrajinského státního dluhu se naopak vyšplhala na nejvyšší hodnotu za více než čtyři roky.
Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK považuje za hlavní ekonomické dopady současné krize snížení prestiže Ukrajiny v očích zahraničních investorů. To bude mít podle Šíra dlouhodobé důsledky pro ukrajinské hospodářství. „Angažmá Evropské investiční banky není klíčové. Hovoří se spíše o možnosti stabilizovat situaci pomocí zahraničních půjček, které by poskytl Mezinárodní měnový fond,“ dodal Šír v rozhovoru pro ČT.
Jen letos musí Ukrajina splatit pohledávky v hodnotě 17 miliard USD. Jenže Evropská unie nebo Mezinárodní měnový fond podmiňují půjčky provedením ekonomických a politických reforem. „Pro nás by byla mnohem lepší pomoc od Mezinárodního měnového fondu. Ty reformy stejně potřebujeme. Navíc ruské peníze se u nás ani neohřejí – obratem je vrátíme v platbách za plyn,“ upozornila Olena Bilanová, hlavní ekonomka Dragon Capital.
Ohledně slíbené půjčky Rusko mlčí
Ukrajina má sice slíbený záchranný úvěr od Moskvy, zda dorazí ve slíbeném čase jeho druhá část, se ale neví. K dohodě o půjčce ve výši 15 miliard dolarů (298,7 miliardy korun) v prosinci dospěli ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Viktor Janukovyč. První tři miliardy USD Kreml uvolnil koncem prosince. Druhou tranši však pozastavilo Rusko poté, co na konci ledna pod tlakem protestů odstoupil ukrajinský premiér Mykola Azarov.
Ačkoliv ruský ministr financí Anton Siluanov v pondělí oznámil, že Rusko tento týden koupí od Ukrajiny dluhopisy za dvě miliardy dolarů (40 miliard korun), dnes se Putinův mluvčí Dmitrij Peskov vyhnul odpovědi na otázku, kdy Kreml peníze pošle. Sdělil pouze, že nejdůležitější je ukončit násilí. Zdroj z ukrajinské vlády nicméně agentuře Reuters řekl, že vyplacení druhé splátky bylo odloženo na pátek.
Po úterních střetech mezi policií a demonstranty oslabuje rovněž ukrajinská hřivna – vůči dolaru se dostala na nejnižší úroveň od podzimu 2009.
Ceny ukrajinských dluhopisů klesají už od listopadu, kdy protivládní protesty začaly. Důvodem bylo rozhodnutí prezidenta Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak utužit obchodní vazby s Ruskem (čtěte víc).
