Brusel - Ministři financí eurozóny dnes dali zelenou vytvoření tzv. stálého stabilizačního mechanismu (ESM). Po roce 2013 má ESM nahradit současný záchranný fond (EFSF), ovšem bude předluženým státům půjčovat levněji. K dispozici má mít celkem 500 miliard eur (zhruba 12 bilionů korun), jak informoval náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Dohodu musí posvětit unijní summit, který se koncem týdne uskuteční v Bruselu.
Česko se nicméně podle Zídka do ESM nezapojí, přestože nový mechanismus bude otevřený i zemím, které neplatí evropskou jednotnou měnou. Pokud by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do ESM by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek. Podle náměstka ministra financí by Česko muselo přispět zhruba 100 miliardami eur, po změně „klíče“ by to bylo jen několik desítek miliard eur.
V případě, že by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do ESM by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek. Podle Zídka by Česko muselo přispět zhruba 100 miliardami korun, po změně „klíče“ by to bylo jen několik desítek miliard korun. „Kdybychom vstoupili do eurozóny a tento klíč byl zvolen, tak bychom zaplatili o něco méně,“ dodal náměstek.
Jean-Claude Juncker, předseda euroskupiny
„Dohodli jsme se na všem, co se stálého stabilizačního mechanismu týká, a to mě těší. Dohodli jsme se, že nový stabilizační mechanismus bude mít vlastní charakteristiky, které zajistí dlouhodobě stabilitu eurozóny. Bude také mezinárodní finanční institucí, založenou členskými zeměmi eurozóny. Sídlo bude mít v Lucemburku.“
Do pokladny stálého stabilizačního mechanismu přispějí členské státy eurozóny celkem 80 miliardami eur (téměř dva biliony korun) v hotovosti. Dalších zhruba 620 miliard bude mít mechanismus k dispozici na vyžádání v případě, že se některý ze států dostane do problémů například jako Řecko či Irsko v nedávné minulosti. Část peněz, přibližně 200 miliard eur, poslouží jako rezerva, na poskytování úvěrů tak ESM bude mít celkem 500 miliard eur.
O třetinu nižší úroky pro země ve finančních nesnázích
Navíc nový stabilizační mechanismus hodlá poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. Úroková sazba by v případě úvěrů se splatností tři roky měla být o zhruba třetinu nižší než doposud, u úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější zhruba o čtvrtinu.
Členské státy chtějí změnit i „klíč“, podle nějž se rozpočítávají příspěvky členských států eurozóny. Dosud jejich výše závisela na počtu obyvatel jednotlivých zemí, nově se bude příspěvek z 75 procent odvíjet od výše hrubého domácího produktu a na počtu obyvatel z 25 procent.
