Řecký premiér Alexis Tsipras se rozhodl uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Oznámil rovněž, že Atény vzhledem k referendu požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu pro Řecko, který má vypršet 30. června. Někteří vládní představitelé vyzvali Řeky, aby návrhy věřitelů odmítli. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem označil rozhodnutí vlády za velmi smutné. Řecko si tím podle něj zavřelo dveře, které byly dosud otevřené k jednáním. Euroskupina se musí nyní poradit o následcích.
Podle německého ministra Wolfganga Schäubleho Řekové nyní jednostranně ukončili rozhovory a není o čem jednat. Podle Dijsselbloema znamená vyhlášení referenda faktické odmítnutí posledních návrhů tří věřitelských institucí, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise. „To je velmi smutná situace. Potřebujeme od řeckého ministra slyšet, zda je to skutečně takto, zda jim dobře rozumíme. A pak budeme muset mluvit o důsledcích,“ dodal šéf euroskupiny.
Finský ministr Andreas Stubb si nemyslí, že by se po řeckém rozhodnutí eurozóna přiklonila k prodloužení programu. „V euroskupině si podle mě jasná většina myslí, že prodloužení programu je vyloučené… Oznámení o referendu bylo nepříjemným překvapením,“ uvedl. Belgický ministr financí Johan Van Overtveld označil celý nápad s referendem za bizarní. „Ptáte se občanů, co si o něčem myslí, a zároveň říkáte, že jako vláda stejnou věc odmítáte. Je to podle mne protimluv,“ poznamenal.
Řecký ministr: Odpovědí Řeků bude hlasité ne
Řecko se nyní nachází na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami. „Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa,“ prohlásil Tsipras. Uvedl rovněž, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí.
Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. „Odpovědí Řeků bude hlasité ne,“ prohlásil i ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis.
Překvapivý tah řecké vlády znamená dramatický zvrat v pětiměsíčních jednáních mezi Řeckem a jeho věřiteli. Země na pokraji platební neschopnosti tak vstupuje na neprobádaný terén v době, kdy ochabuje naděje na dohodu. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel je sice s výhradami k referendu otevřený. Jeho otázky ale podle něj musí jasně odkazovat na skutečnou nabídku věřitelů včetně podmíněnosti mezinárodní pomoci reformami.
Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé „vydírají“ a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.
