Eurokomisařka Malmströmová: Volný obchod s USA prospěje české ekonomice

Brusel - Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová nesouhlasí s odpůrci zavedení zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obavy z nekvalitního jídla či pesticidů podle ní nejsou namístě. Dohoda má podle švédské političky podporu většiny obyvatel Unie a přinese Evropě pracovní místa a investice. Česká republika by mohla ze zóny profitovat například v oblasti automobilového průmyslu nebo exportu skla či piva. Dohodu chápe i jako jeden ze způsobů, jak pomoci Řecku. Cecilie Malmströmová byla hostem Interview ČT24, v pátek od 15:30 lze na webu ČT24 sledovat její diskusi z Univerzity Karlovy.

Cecilia Malmströmová je v současné době zodpovědná v prvé řadě za vytvoření konečné dohody o zóně volného obchodu mezi USA a Evropskou unií. Význam takového kroku by byl historický – jednalo by se o největší obchodní zónu světa. Už teď tvoří byznys mezi EU a USA skoro třetinu světového obchodu. Mnozí však s dohodou nesouhlasí, před sídlem Evropské komise v Bruselu ji demonstranti označili za „Trojského koně“.

„Nic, co není povolené teď v Evropské unii, nebude umožněné touto dohodou. Nemáme povolené měnit zákony, dál bráníme naše bezpečnostní principy, nepovolíme žádné hovězí s hormony ani geneticky modifikované plodiny, které v Evropě jsou zakázané,“ tvrdí švédská politička a soudí, že zóna přinese více pracovních míst a investice, které Evropa potřebuje.

Jan Keller (nestraník za ČSSD), europoslanec:

„Celkově mi na té smlouvě vadí především dvě věci. Jednak spousta nejasností, které se s ní pojí. A jednak vysoký stupeň utajení. Ty nejasnosti spočívají například v tom, že máte spoustu studií, které ukazují, že smlouva údajně povede ke zvýšení hrubého domácího produktu, ale máte stejný počet studií, které říkají, že povede k jeho snížení. Úplně to samé se týká vytvoření anebo zániku pracovních míst. Existuje určité riziko, že to může vést ke snížení kvality potravin. Samozřejmě, vyjednavači vás budou ujišťovat, že žádné takové riziko není, ale z hlediska principu předběžné opatrnosti si musíme dávat pozor, aby k tomu nedošlo. A nemůžeme se nechat uklidnit někým, kdo je třeba i placen za to, že říká, že k tomu zaručeně nedojde.“

„Evropská unie jednomyslně požádala Evropskou komisi, aby tuto obchodní dohodu vyjednala. Samozřejmě, je tu skepse, ale průzkumy v Evropě ukazují, že většina občanů náš postup podporuje. Je na politicích v Česku, aby se spojili se svými občany, naslouchali jejich otázkám a obavám a snažili se jim odpovědět a vysvětlit, proč tato dohoda bude dobrá i pro Českou republiku,“ říká Malmströmová a dodává, že určitou roli v kritice dohody může hrát i antiamerikanismus.

Konkrétně pro Českou republiku by zóna volného obchodu s USA mohla mít pozitivní dopad v oblasti automobilového průmyslu. „Vyrábíte pneumatiky a další díly do aut, tam dnes existuje tarif, daň. Pokud by se odstranila, bude pro vás jednoduší vyvážet,“ říká Malmströmová a zdůrazňuje, že dohoda by mohla posílit export dalších tradičních českých výrobků jako jsou například sklo nebo pivo. „Pokud se pro tyto výrobky zbavíme tarifů a dalších komplikací, vaše hospodářství z toho bude těžit,“ říká.

Sklo
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl uvedl, že Česko v rámci vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít dohoda označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství pro tuzemské firmy v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu. „Přestože celní tarify jsou v průměru tři až čtyři procenta, pro ČR klíčové sektory, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, sklo, tam tarify dosahují 15 až 20 procent. Je to tedy věc, která se bude citlivě promítat do rozšíření možnosti obchodu s USA,“ uvedl.    

Některé sektory v české ekonomice podle něj potřebují více času na to, aby se připravily na americkou konkurenci. Jde zejména o energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl. „Tady budeme spolu s dalšími členskými zeměmi trvat na co nejdelších přechodných obdobích,“ dodal náměstek.

Dohodou s USA proti zhroucení Řecka

Potápějící se Řecko
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

Zóna volného obchodu mezi EU a USA by podle eurokomisařky mohla být také dílčím řešením ekonomických problémů Řecka. Už v červnu nedostanou téměř 3 miliony řeckých důchodců penze, stovky tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru budou bez platu. „Je to samozřejmě obří ekonomická a sociální katastrofa. Řeckým přátelům jsme pomáhali a budeme v tom pokračovat, abychom, doufejme, našli řešení,“ říká Malmströmová. „Obchodní smlouva s USA bude důležitá, ale vyjednáváme i s Japonskem a dalšími partnery v Asii, v Africe a Jižní Americe. Velmi brzy vstoupí v platnost obchodní dohoda s Kanadou a Singapurem, které mohou být velmi přínosné pro ekonomiku Evropské unie, včetně Řecka,“ dodává.

Stabilitě Evropské unie neprospívá ani chystané britské referendum o setrvání v Evropské unii. Podle Malmströmové by bylo londýnské vale Unii tragédií. „Nejen z obchodních důvodů, ale i z mnoha dalších. Potřebujeme je zde z hlediska ekonomiky, ale i kvůli příspěvkům v mnoha dalších oblastech. Doufám, že budou Britové volit ANO,“ přeje si eurokomisařka.

Jean-Claude Juncker a David Cameron
Zdroj: Suzanne Plunkett/Reuters

Alternativní trhy – odpověď na dopady protiruských sankcí na Evropu

Evropskou ekonomiku podle eurokomisařky pro obchod brzdí i protiruské sankce, které byly přijaty kvůli agresi Ruska na Krymu a východě Ukrajiny. „Kvůli sankcím byly v Evropě některé sektory tvrdě zasaženy. Některé dokázaly přesměrovat svůj export na jiné trhy, jiné to dál silně trápí. Snažíme se otevřít co nejvíce alternativních trhů.“

1. ledna příštího roku vstoupí v platnost zóna volného trhu s Ukrajinou. Malmströmová si od tohoto kroku slibuje okamžité výsledky. Podpora Ukrajiny ze strany Evropy je podle ní dostatečná. „Dali jsme Ukrajině miliony eur, jak co se týče přímé podpory, tak v půjčkách a garancích. Samozřejmě, potřeba peněz je obrovská, nikdy jich nebude dost. Ale i Ukrajina musí pokračovat ve svých reformách, zajistit, že vytvoří podnikatelsky přívětivé klima a že bude bojovat s korupcí,“ říká.

Diskusi eurokomisařky Malmströmové k dohodě o volném obchodu mezi EU a USA vysíláme z Univerzity Karlovy v pátek od 15:30 hodin na webu www.ct24.cz.

23 minut
Zóna volného obchodu s Ukrajinou bude mít okamžité výsledky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pracující senioři musí o odpuštění odvodů požádat sami

O odpuštění důchodových odvodů musí lidé, kteří pobírají starobní penzi a dál pracují, sami požádat. Zaměstnaní pracující důchodci si o uplatnění slevy na pojistném řeknou svému zaměstnavateli, osoby samostatně výdělečně činné se pak obrátí na sociální správu. Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci od letoška odvody platit nemusí. Sociální správy údaje o výši příjmu v daném měsíci nemají, snížení odvodů tak nemůže být automatické.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 16 hhodinami

Paliva dál zdražují. Benzin o padesátník, nafta o 65 haléřů

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna. Růst cen bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 20 hhodinami

Obce mohou kvůli malé vytíženosti přijít o výdejní boxy, někde zřizují vlastní

Úsobrno na Blanensku přijde o jediný výdejní box, který v obci je. Provozovatel ho zruší kvůli malé vytíženosti. Takových míst je v Česku několik. Řešením mohou být obecní doručovací schránky. Nově je zřizují hlavně menší obce, ve kterých boxy doručovacích firem zcela chybějí. Obecních boxů vzniklo už několik desítek, vyjdou na dvě stě tisíc korun a víc.
před 21 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
22. 1. 2025

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
22. 1. 2025

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
22. 1. 2025
Načítání...