Eurokomisaři chtějí dočasně zrušit kofinancování dotovaných projektů

Brusel/Praha - Evropská komise v červnu navrhne dočasné zmírnění pravidel poskytování prostředků z rozpočtu Evropské unie na regionální pomoc, podporu zaměstnanosti či infrastrukturní projekty. Kvůli hospodářské krizi chce u čerpání dotací na tyto účely pro letošek a příští rok zrušit podmínku, že země musí na dané projekty placené z EU dávat i určitou část peněz ze svého. Informoval o tom týdeník European Voice.

Návrh komise se bude týkat projektů financovaných z Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na ně unie pro roky 2007 až 2013 vyčlenila celkem 347 miliard eur. Komise míní, že by zrušení spolufinancování mělo umožnit zemím využít stovky milionů eur, které jsou pro ně v unijním rozpočtu vyčleněny, avšak o něž by mohly přijít, protože v době krize mají nedostatek vlastních prostředků. Vyčleněné peníze je totiž třeba vyčerpat do určité doby, pokud se tak nestane a nejsou-li naplněny podmínky pro čerpání, pak členské země o finance z EU přijdou.

Na základě současných pravidel státy nemohou počítat s tím, že z unijních peněz bude financován celý projekt. Musí samy nést část nákladů. Míra spolufinancování závisí na konkrétním fondu, ze kterého je evropská dotace poskytována, a na ekonomických podmínkách země. Pohybuje se mezi 15 a 30 procenty z celkových nákladů na projekt.

Návrh komise musí ovšem podle pravidel Evropské unie schválit všech 27 členských zemí unie a Evropský parlament. Protože jde o značně kontroverzní opatření, povedou se o něm zřejmě bouřlivé diskuse.

Zjednodušování na všech frontách

I kdyby tento návrh Evropské komise neprošel, mohl by čerpání evropských peněz usnadnit plán, na kterém se dnes v Praze dohodli členové výboru pro koordinaci fondů. Jejich cílem je především zjednodušení administrativy kolem přidělování dotací. Navíc by chtěli poslat 13 miliard korun na renovaci panelových sídlišť nebo poskytovat peníze na velké projekty ještě před tím, než je schválí Evropská komise.

Rudolf Niessler, ředitel DG pro regionální politiku:

„Dlouhodobě usilujeme o zjednodušení pravidel, protože je to rozumný požadavek. Nechceme, aby lidé žádali o dotace léta. Takže chceme zjednodušovat, ale zároveň zajistit pevná pravidla pro čerpání peněz z fondů v delší perspektivě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 6 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 8 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...