Euro za míň než dolar? Možná už brzy

Praha – Kurz eura se v tomto týdnu dostal na dvouletá minima. Velké investiční fondy se totiž bojí dalšího šíření dluhové krize i možného odchodu Řecka z eurozóny a ještě více panují obavy o Španělsko, kde dnes Katalánsko požádalo vládu v Madridu o finanční pomoc. Jejich manažeři deníku Financial Times přiznali, že se kvůli tomu začali zbavovat eur. Bude to pro euro další smrtící rána? Odborníci varují, že pokud by začaly zadlužené země z eurozóny odcházet, mohlo by euro stát dokonce méně než jeden dolar.

Včera v podvečer euro oslabilo na 1,2574 dolaru za euro a dnes odpoledne sestoupilo těsně pod klíčovou hranici 1,25 USD, nové minimum za téměř dva roky. Po 15:30 SELČ bylo se ztrátou 0,1 procenta na 1,2523 USD. Tento měsíc už jeho kurz ztratil více než pět procent. Dolarový index vůči koši měn stoupl na 82,461 bodu, nejvýše od září 2010. 

Jde o nejhorší kurz od července roku 2010. Ani po středečním summitu nepadlo rozhodné slovo, evropští státníci investory zkrátka nepřesvědčili. Velké investiční fondy se už ale eur ze svých portfolií houfně zbavovaly i před tím. Napomohla k tomu nejistota ohledně sestavování nové vlády v Řecku, kde sílí strany odmítající tvrdé škrty naordinované Bruselem. Ale také výroky nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který volá po revizi rozpočtového paktu.

„Poslední eura jsme prodali 15. května,“ uvedl investiční ředitel fondu Merk Investments Axel Merk. K podobnému kroku se pak rozhodly i druhý největší evropský investiční fond Amundi a jeden z největších britských fondů Threadneedle Investments.

Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank

„Euro se propadá už od dubna tohoto roku. Poslední výsledky voleb v Řecku nebo ve Francii tomu jen dál napomáhají.“

A další data přicházející z eurozóny důvody k obratu rozhodně nezavdávají. „Co stojí za tím posledním vývojem, jsou data týkající se podnikatelských nálad v eurozóně. Nálada spadla na tříletá minima. Pesimismus nezasahuje pouze země, které procházejí fiskální restrikcí, dotknul se i Německa. Evropská banka bude muset snížit i úrokové sazby,“ upozornil analytik ČSOB Jan Čermák.

Že Španělska přichází jedna špatná zpráva za druhou

Situaci eura zhoršují i spekulace o odchodu zadlužených zemí z eurozóny. Po Řecku se nově týkají i Španělska. „Pravděpodobnost řeckého exitu je z našeho pohledu někde na úrovni 55, 65 procent. My počítáme s tím, že eurozóna zůstane zachována s tím, že předpokládáme, že v ní zůstane i Španělsko. Pokud by Španělsko mělo vystoupit, tak si myslím, že se celá měnová unie rozpadne,“ varoval Čermák. Ze Španělska přitom přichází jedna špatná zpráva za druhou. Dnes například katalánský premiér Artur Mas oznámil, že Katalánsko potřebuje finanční pomoc od ústřední vlády. Nemá totiž na splácení dluhů. Katalánsko přitom je nejbohatším regionem Španělska.

Podle banky Citigroup by se tak mohlo snadno stát, že se kurz eura a dolaru brzy vyrovná. Jinými slovy jedno euro koupíte za jeden dolar. „Pokud Řekové odejdou nekontrolovaně a pokud se jejich problémy rozšíří do Španělska, Itálie nebo jiných států, tak tu hovoříme o rozpadu měnové unie, a to by znamenalo, že se euro může dostat i pod hranici jednoho dolaru,“ upozornil Piovarcsy. Jak moc je tato hrozba reálná, napoví hlavně výsledek nových řeckých voleb. Řekové půjdou znovu k urnám v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 17 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...