Praha – Společenství evropských států s jednotnou měnou v nejbližší době neopustí žádný stát, myslí si to asi 60 procent finančních analytiků. Desetina dotázaných dokonce očekává rozšíření počtu zemí platících eurem. Více než třetina expertů se pak domnívá, že z eurozóny odejdou ekonomicky slabší země. Téměř dvou tisícovek českých ekonomů a analytiků se na to ptaly společnosti Factum Invenio a agentury Donath Business & Media.
Konec společné evropské měny návrat států k národním měnám předpovídají podle průzkumu dvě procenta dotázaných ekonomických odborníků a manažerů. Jedno procento předpokládá zánik eura a vznik nové evropské měny. „Naprostá většina očekává, že se eurozóna buďto udrží ve stávajícím složení, nebo se dokonce o nějaký stát rozšíří. Další třetina oslovených respondentů čeká, že možná nejslabší státy z eurozóny odstoupí,“ upřesnil výsledky průzkumu šéf Factum Invenio Jan Herzmann.
Ministři financí eurozóny dnes nad ránem po zhruba třináctihodinovém maratonu jednání schválili druhý záchranný úvěr pro Řecko. Země tak dostane slíbených 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), což jí pomůže odvrátit bezprostřední bankrot. Ten by mohl podle některých odborníků vést až k odchodu Řecka z eurozóny.
Dvě pětiny odborníků podle průzkumu čekají, že kurz koruny se v letošním roce udrží kolem současné úrovně. Čtvrtina oslovených očekává oslabení kurzu koruny o deset procent a čtvrtina posílení o deset procent. Průzkum se uskutečnil na konci ledna, tehdy se koruna obchodovala na 25,30 Kč/EUR. Dnes je kurz koruny na 24,90 Kč/EUR.
Jak udržet rozpočtový schodek? Zvýšit daně bohatým či DPH
Pro udržení plánovaného deficitu státního rozpočtu v letech 2012 až 2014 ekonomičtí odborníci navrhují nejčastěji opatření na straně výdajů i příjmů. Celkově ale neexistuje mezi odborníky jednotný názor. V rámci zvyšování daní by 15 procent dotázaných zvýšilo daň pouze bohatým, dalších deset procent by zvýšilo jen daň z přidané hodnoty.
„Finanční odborníci se na tento problém nedívají z pozice levice či pravice, spíše hledají nějakou směs opatření, která by vedla k cíli,“ soudí sociolog Herzmann. Další nejčastější kombinací bylo zvýšení daní bohatým a firmám, a to v sedmi procentech případů. Uvedené změny daní by přitom více než polovina odborníků vždy doprovodila o snižování státních výdajů.
Konkurenceschopnost České republiky by polovina dotázaných podpořila především rozvojem malých a středních podniků, nejčastěji v kombinaci s podporou aplikovaného výzkumu, výuky technických oborů a rozvoje infrastruktury.
