Brusel - Kritiku Evropské komise si dnes kvůli nadměrným deficitům v uplynulém roce vysloužily další čtyři země Evropské unie - Polsko, Litva, Malta a Rumunsko. Tyto státy se tak zařadily po bok pětici hříšníků, tedy Francie, Řecka, Irska, Lotyšska a Španělska, proti nimž už komise kvůli nadměrným schodkům zahájila patřičné kroky. Sankcionovány země, které loni překročily povolenou hranici deficitu, ale nejspíš vzhledem ke světové hospodářské krizi nebudou.
Komise brala v potaz současnou ekonomickou situaci, kdy evropské země čelí nejhorší hospodářské krize od vzniku unie, i další faktory. Zkoumala, zda je deficit blízko referenční hodnotě a zda je jeho překročení výjimečné a dočasné. „Ve všech případech, deficitní kritérium ze smlouvy není naplněno,“ shledala komise v závěrečném prohlášení.
Vyhlášení hříšníků má ale podle prohlášení komise v současné situaci spíše formální charakter. Vůbec to neznamená, že je stihnou nějaké sankce. V červnu by jim pouze měli ministři financí navrhnout, jak by měli postupovat, aby dostáli evropským pravidlům.
Simon O'Connor, analytik The Centre:
Komise nemůže na jedné straně vyzývat k velkému utrácení, aby se ekonomiky dostaly z recese, a přitom na druhé straně trestat ty, kteří to opravdu udělají a překročí kvůli tomu deficit.
Udržet schodky veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, což vyžaduje po členech eurozóny Pakt stability a růstu a po ostatních zemích závazek splnit Maastrichtská kritéria, bude zřejmě letos kvůli krizi oříšek pro většinu zemí unie. „Řada zemí Evropské unie se hlavně kvůli ekonomické recesi, která s sebou nese snížení fiskálních příjmů a růst dávek na nezaměstnanost, nyní potýká s deficity veřejných rozpočtů vyššími než tři procenta HDP,“ prohlásil eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia.
Problémy se schodkem čekají i Česko
Problémy s tříprocentní hranicí deficitů bude mít zřejmě i Česká republika. Podle nedávné prognózy Evropské komise by se letos mohl její schodek vyšplhat na 4,3 procenta HDP, napřesrok by se mohl přiblížit dokonce pěti procentům. Loni přitom Česko mělo jeden z nejnižších schodků z celé unie ve výši 1,5 procenta hrubého domácího produktu.
„Důležité je podle mě, abychom ten deficit také snížili. Zatím moc nevidím, když se koukám kolem sebe na návrhy politiků, jak moc budeme deficit snižovat, spíše vidím návrhy, jak ho budeme dále navyšovat,“ zdůrazňuje analytik Reiffeisenbank Aleš Michl. Na nutnosti snižovat deficity veřejných financí se členské státy shodují, jde spíš ale o to, kdy se to podaří. Vzhledem k ekonomické krizi to nebude v následujících dvou letech a podle ekonomů budou s vyššími schodky možná mnohé státy zápasit ještě za pět let.
