Praha – Stojíme na prahu nového roku a zároveň na prahu nové dekády. Bude úspěšnější než ta minulá, ve které otřásl světovou ekonomikou nejprve útlum způsobený teroristickými útoky a pak finanční, hospodářská a na závěr ještě dluhová krize? Evropa se katastrofy v podobě rozpadu svojí měnové unie ani tváří v tvář dluhům bát nemusí. Nemůže ale v následujícím desetiletí čekat závratný růst svého hospodářství. A stejně tak na tom budou i Spojené státy. Myslí si to alespoň laureát Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps. Nad otázkami, kde jsme a kam směřujeme, se zamyslel exkluzivně v rozhovoru pro speciál ČT24 Planeta Země 2011.
Rozpadne se eurozóna? Zatím ne
Minulý rok je právem nazýván rokem, kdy se otřásla eurozóna. A první týdny roku 2011 zatím kýžené zlepšení nepřinesly, spíše naopak. Spekuluje se o tom, že Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem budou muset zachránit další zemi eurozóny – Portugalsko. Jenže každá posktynutá pomoc zvedá po Evropě vlnu odporu. Už při záchraně Irska začaly z Německa přicházet zprávy, že se tamním daňovým poplatníkům do pomoci zchudlým partnerům moc nechce a že by se raději vrátili k marce.
I když se řada politiků i ekonomů bojí rozpadu eurozóny, Phelps si nemyslí, že by jí hrozilo vážnější nebezpečí. „Umím si představit, že více než dvě země odejdou z eurozóny,“ prohlásil Phelps. I tak by z existence jednotné evropské měny mohly ostatní státy unie dál profitovat.
Závratný růst Evropu ani USA nečeká
Evropa už pomalému růstu přivykla
„Americká ekonomika ztratila hodně ze své dynamiky. Evropa ztratila svou dynamiku už před docela dlouhou dobou a už jí nezbylo moc, co by mohla ztratit. Proto jsem méně pesimistický, co se týče Evropy než Spojených států, protože Spojené státy toho mají více, co mohou ztratit,“ míní Phelps.
Tři krize, které v těsném sledu prošly světovou ekonomikou, se nicméně podepsaly na zdraví hospodářství Evropy i Spojených států. Podle Phelpse společně se zažitou hospodářskou kulturou EU i USA připravily o potřebnou hospodářskou dynamiku. S hospodářským oživením a vyššími tempy růstu tedy nelze v nejbližším desetiletí počítat.
„Evropa sice stále poroste, ale pomaleji. Bude mít pořád poměrně slabý trh práce. Spojené státy porostou rychleji než Evropa, ale pomaleji než v předchozí dekádě, zaměstnanost nikdy nebude tak dobrá jako v předchozím desetiletí,“ zdůraznil Phelps.
Na roli západních lídrů ve světové ekonomice tak bude moci zaútočit Čína. Evropě znepříjemní situaci hlavně tím, že bude na světových trzích poptávat stále více a více surovin, což bude zvedat ceny na světových komoditních trzích, a zhoršovat tak podmínky zejména pro evropské výrobce, kteří jsou závislí na dovozu surovin zvenčí.
