Lucemburk - Země eurozóny, které neuhlídají svoje státní rozpočty, čekají přísnější sankce. Dohodli se na tom ministři financí Evropské unie. Pokuty ale nebudou automatické a jednotlivé státy si zachovají část svých pravomocí. O rozhodnutí unijní expertní skupiny v Lucemburku, která je složená především z ministrů financí EU, informoval náměstek ministra financí Tomáš Zídek.
V případě, že země eurozóny překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, zaplatí pokutu odpovídající zhruba 0,2 procenta hrubého domácího produktu. Stejná sankce by hrozila i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejich vlády jej nesnižují vůbec či velmi pomalu.
Sankce nebudou platit automaticky
Dle původního návrhu Evropské komise měly sankce platit automaticky. Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by kvalifikovanou většinou odmítly krok komise.
Unie nakonec vyhověla francouzskému návrhu a od plně automatických sankcí ustoupila. O uvalení pokut by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by tak neučinili a některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.
Švédský ministr financí Anders Borg
„Jakékoliv snahy rozředit rozpočtovou disciplínu musí být okamžitě zastaveny.“
Evropská komise přišla s návrhy na zpřísnění sankcí za porušení rozpočtových pravidel koncem září. Některé členské země se k nim ale stavěly rezervovaně. „Myslím, že mnoho členských států je v současnosti hodně bázlivých,“ prohlásil nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Mezi „bázlivé“ země patří především Francie, Itálie a Belgie. Jedná se o státy, které tíží vysoký státní dluh a sankce by se jich mohly v blízké budoucnosti velmi snadno týkat. Opačný břeh obývá Německo, Nizozemsko či severské státy a zpřísnění pravidel i sankcí podporuje dlouhodobě i Česká republika.
Pravidla pro celou unii by mohla přijít v létě
Dnes dohodnuté sankce budou platit zatím jen pro země eurozóny. Úprava pro celou EU na sebe ale zřejmě nenechá dlouho čekat. „Je tam věta, která se nás hodně týkala, že obdobné principy sankcí budou přijaty i pro všechny členské státy v návaznosti na příslušná nařízení,“ upozornil Zídek.
Návrh sankcí pro všechny země, tedy i pro Českou republiku, by měla Evropská komise připravit do léta příštího roku. Je velmi pravděpodobné, že se o nich bude rozhodovat stejným způsobem jako v případě eurozóny. Samotné sankce by se ovšem podle Zídka měly mírně lišit. Státy, které si i nadále drží národní měny, by tak neplatily pokuty jako země eurozóny, ale nemohly by se například dostat k dotacím z unijních fondů.
Německo a Francie chtějí kvůli rozpočtu měnit Lisabonskou smlouvu
S překvapivým rozhodnutím přišla expertní skupina, v jejímž čele stál prezident EU Herman Van Rompuy, když vyslyšela i dnešní volání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho po změně Lisabonské smlouvy v roce 2013. Šéfové státních pokladen rozhodli, že sice nemají právo se zabývat změnou unijních smluv, ale doporučili premiérům a prezidentům EU, aby se celou věcí zabývali na říjnovém summitu.
Změna unijní smlouvy, kterou krátce po Merkelové oznámil i Sarkozy, by měla mimo jiné zajistit, aby mohl takzvaný záchranný fond eurozóny fungovat i po roce 2013. Země platící eurem jeho vznik odsouhlasily v reakci na řeckou dluhovou krizi a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Platnost fondu je však omezená.
