Brusel - Evropská unie chce v následujících dvou desetiletích přilákat dvacet milionů přistěhovalců. Využít k tomu chce systém takzvaných modrých karet, které by v sobě měly kompilovat povolení k pobytu a pracovní povolení. Jestliže se záměr nezdaří, bude hrozit útlum evropského hospodářství.
Evropská unie začíná akutně čelit problému stárnutí populace. Odborné prognózy tvrdí, že v roce 2050 bude více než třetina obyvatel Unie starší 65 let. Aby bylo možné nebezpečí zvrátit, muselo by na jednu ženu připadat 2,1 dítěte. V současné době se tento ukazatel pohybuje okolo 1,5 dítěte. Hrozící populační krizi chce Unie řešit přijímáním velkého počtu imigrantů.
K řízení přistěhovalectví má sloužit projekt modrých karet připravovaný Evropskou komisí. Prostřednictvím těch chce společenství nalákat především kvalifikovanou pracovní sílu. Studie odhadují, že zhruba polovina kvalifikovaných přistěhovalců nyní končí v imigračních velmocích, jako jsou Spojené státy a Kanada. Současně se odhaduje, že Evropská unie přijímá až 85 procent těch, kteří žádnou vyšší kvalifikaci nemají.
Někteří odborníci jsou ale k tomuto postupu skeptičtí. Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci komentoval záměr Evropské unie v rozhovoru pro Českou televizi takto: „Určitě se to řešení netýká pouze imigrace z vnějšku, ale také migrace v rámci Evropy. Je trošku paradoxní, že se na půdě Evropské komise hovoří o tomto plánu lákání lidí z venku, když stále platí v některých zemích opatření omezující volný pracovní trh.“
Nad projektem Komise vyvstává ale také etický otazník. Hrozí totiž, že by Evropská unie po realizaci připravovaného plánu mohla parazitovat na rozvojových zemích. Geograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty UK hovoří o alarmujících číslech: „Jsou malé země v Africe a v Karibiku, kde 50 až 70 procent vysokoškolsky vzdělaných v té zemi není, protože pracuje v bohatých státech.“
Evropská unie by podle Drbohlava nemusela pomýšlet na přijímání imigrantů, kdyby se jí podařilo zapojit do práce vlastní nezaměstnané. K tomu by napomohlo zejména snížení sociálních dávek a následné zvětšení rozdílu mezi minimální mzdou a výší dávky.
