Brusel - Státy Evropské unie se nakonec dohodly na dlouhodobém rozpočtu unie na roky 2014 až 2020. Zprávu nejdříve uvedl na Twitteru unijní prezident Herman Van Rompuy. Summit začal už ve čtvrtek a ke shodě se politici dobrali až po šňůře nočních schůzek. Česko by mělo z evropských peněz získat přes 20,5 miliardy eur (v přepočtu přes 517 miliard korun). K tomu mu podle premiéra Petra Nečase dopomohla hrozba, že by mohlo celé jednání o rozpočtu zablokovat. Představitelé unijních zemí snížený rozpočet vesměs uvítali.
„Dohoda je hotová. Evropská rada se dohodla na dlouhodobém rozpočtu na zbytek tohoto desetiletí. Čekání ale stálo za to,“ prohlásil Van Rompuy. Celkové výdaje EU na sedmileté období dosahují v závazcích 957 miliard eur, což je skoro o 100 miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise. Po škrtech volali hlavně čistí plátci, tedy země platící do rozpočtu více, než z něj pak dostávají.
„Jednání bylo velmi komplikované a nepopírám, že i velmi náročné,“ prohlásil Nečas po více než 24hodinovém rokování, které v Bruselu začalo ve čtvrtek a pokračovalo přes noc až do dnešního podvečera. Budoucí výdaje EU přitom v porovnání se současným rozpočtem klesnou. „Došlo k úspoře… Je to skutečně úsporný finanční rámec,“ podotkl český premiér.
Nečas zdůraznil, že úspory jsou výhodné i pro Českou republiku. Díky nim totiž ČR ušetří v novém období asi 1,2 miliardy eur na příspěvcích do společné pokladny. To je přibližně stejná suma, jakou by mělo každý rok Česko během období 2014 až 2020 do unijního rozpočtu odvést. Nečas v nadsázce pak poznamenal, že díky tomu bude Česko rok v unii žít v podstatě zadarmo.
Suma pro Česko od EU bude v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v Evropské unii. V končícím rozpočtovém období je ČR na prvním místě.
Česko získá další peníze z unijního rozpočtu kromě kohezní politiky i ze společné zemědělské politiky. Na přímé platby českým zemědělcům by mělo jít 5,4 miliardy eur (136 miliard korun) ve stálých cenách roku 2011 a na podporu venkova dalších 1,9 miliardy eur (48 miliard korun). Stanovení stropu dotací navíc pro velké farmy bude na dobrovolné úrovni, což ČR také chtěla.
Unie bude například muset zredukovat počet svých úředníků o pět procent. Zbytku pak zmrazí platy. Škrtat se má i u zemědělských dotací, energetiky nebo telekomunikací.
V přepočtu evropských peněz na obyvatele patří Česko do první pětky
Nižší částka pro Česko než v minulém dlouhodobém rozpočtu se dala čekat, a to vzhledem ke změnám struktury i objemu prostředků na tzv. kohezní politiku. Navíc Česká republika v porovnání s ostatními zbohatla. I tak by měla ČR v přepočtu kohezních peněz na hlavu být v první pětce mezi 27 státy unie.
Nečas navíc před summitem pohrozil, že původně navrhované množství peněz pro ČR v eurofondech je příliš malé. Nakonec se tuto částku podařilo zvýšit o 900 milionů eur v cenách roku 2011. „Veto mělo smysl,“ říká s odstupem Nečas. Kdyby ČR nemyslela vážně hrozbu, že jednání zablokuje, pak by zlepšení původní sumy nedosáhla, vysvětlil. Pro Českou republiku byla přitom právě kohezní politika klíčová. Jedná se totiž o nástroj k pomoci chudším regionům, kam se řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy.
V období 2007 až 2013 mohlo a stále ještě může Česko vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur, což jej v přepočtu na obyvatele řadilo na první místo v EU. Na stranu druhou proces čerpání peněz v tuzemsku provázela v minulých letech řada problémů.
Evropští politici nový rozpočet vesměs uvítali
Zástupci států Evropské unie snížený rozpočet unie na období 2014 až 2020, který dnes na summitu v Bruselu po dlouhém vyjednávání schválili, vesměs uvítali. Dokonce i euroskeptický britský premiér David Cameron ujistil britské daňové poplatníky, že dohoda je pro ně dobrá.
Britové mohou být podle premiéra hrdí na svou vládu, které se podařilo omezit unijní výdaje. „Mít takovou dohodu je dobrá věc. Ukazuje to, že při práci se spojenci je možné uvnitř EU skutečně pokročit k reformám,“ prohlásil Cameron.
Dohodu považuje za dobrou i německá kancléřka Angela Merkelová. Umožňuje podle ní unii v příštích letech dosahovat hospodářského růstu a vyšší zaměstnanosti. „Je také důležité, že jsme dali najevo vzájemnou solidaritu a že jsme ukázali pozorovatelům mimo Evropu, že výsledky si někdy vyžadují delší čas, ale že EU je s to jich dosáhnout,“ vysvětlila Merkelová.
Unijní prezident Herman Van Rompuy
„Prostě jsme nemohli ignorovat ohromně těžkou ekonomickou situaci napříč Evropou, takže to musel být omezený rozpočet. Vůbec poprvé se jedná o skutečný škrt oproti minulému dlouhodobému rozpočtu.“
Odstupující italský premiér Mario Monti označil dohodu za „uspokojující“. Francouzský prezident François Hollande označil dohodu 27 zemí EU za „dobrý kompromis“. Nyní podle něj nebylo možné prosadit na unijní výdaje více než schválených zhruba 960 miliard eur. Připustil, že on sám by si přál vyšší rozpočet.
Šéfové frakcí Evropského parlamentu rozpočtovou dohodu odmítají
Nyní je rozhodující, jak se k dohodě států postaví Evropský parlament. Jeho souhlas je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Jenže šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu označili dohodu o rozpočtu EU na další sedmiletku za „nepřijatelnou“. Pohrozili, že příliš úsporný rozpočet smetou ze stolu.
Poslancům vadí především škrty v oblasti výzkumu a inovací nebo v rozvoji dopravní infrastruktury a informačních technologií. „Podle mého názoru to většina parlamentu neschválí. Je to staromódně navržený rozpočet s deficitem přes 50 miliard. A navíc v návrhu nevidíme žádný nový vlastní zdroj financování,“ prohlásil Belgičan Guy Verhofstadt, lídr Evropské liberální strany.
Odmítavě se už proti rozpočtu postavili šéf Evropské lidové strany (PPE) Joseph Daul, předseda socialistů (S&D) Hannes Swoboda, Guy Verhofstadt za liberály (Alde) a Daniel Cohn-Bendit za frakci Zelených.
