Brusel – Summit Evropské unie přinesl jen mlhavý výstup. Eurozóna se sice dohodla na významném posunu směrem k větší fiskální integraci, avšak nedokázala uspokojivě odpovědět, jak zakročí proti dluhové krizi v případě, že bezprostředně ohrozí Itálii či Španělsko, tedy třetí a čtvrtou největší ekonomiku eurozóny. Německá kancléřka Angela Merkelová se odpovědi na tuto otázku na tiskové konferenci vyhnula.
EU má dlouhodobý plán, krátkodobá odpověď na krizi dál pokulhává
Výstupy ze summitu jsou jen obecné. Merkelová hovořila o tom, že je třeba vybudovat stabilní fiskální unii. Řešení na jediném summitu podle ní ani nelze čekat. „Je to postupný proces, který zřídí v Evropě novou atmosféru důvěry v jednotnou měnu,“ podtrhla kancléřka. „Vzkaz z tohoto zasedání je jasný: chceme využít této krize jako odrazového můstku do budoucna, chceme vybudovat stabilní unii,“ dodala.
Jasné je, že se unie pokusí připravit novou reformní smlouvu, která by ji měla přiblížit k fiskální unii. I když má EU o své budoucnosti už představu, změna smlouvy nebude ze dne na den. Text smlouvy bude nejprve nutné připravit, budou ho muset posvětit jednotlivé členské země. Už teď je pravděpodobné, že se smlouva bude muset obejít bez Británie. Dalších 9 nečlenských zemí eurozóny se zřejmě podle návrhu závěrečné zprávy ze summitu zapojí dle svého uvážení po dohodě s národními parlamenty. Jako konečnou metu pro podpis smlouvy si unijní státy vytyčily březen.
Automatické sankce? Pro budoucnost dobré
Podobné je to také s přísnější rozpočtovou disciplínou. Evropští lídři státům eurozóny jasně vzkázali, že by měli hospodařit s vyrovnanými rozpočty, nebo být dokonce v přebytku. Maximální přípustný deficit by sice podle dohody ze summitu měl být maximálně půl procenta HDP, automatické sankce ale stihnou hříšníky až ve chvíli, kdy deficit překročí 3 procenta HDP. Analytici sice považují zpřísnění rozpočtové disciplíny za krok správným směrem, ale shodují se také v tom, že momentální problémy s dluhy se tím nevyřeší.
Petr Janský, ekonom IDEA
„To, že tato spíše dlouhodobá témata jsou nyní v akutní potřebě diskutována, je správně, ale nemělo by se zapomínat na akutní řešení krize. To, že se státy zavážou, že budou mít dlouhodobě udržitelné rozpočty, až tak příliš neovlivní to, zda Španělsko nebo Itálie budou mít dostatek peněz na splacení svých dluhů.“
Sankce navíc nejsou takovým průlomem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Hrozba sankcí za neudržování deficitu pod 3 procenty HDP je součástí Paktu stability a růstu už od vzniku eurozóny. Zatím ale pokutu nikdo nedostal. A háčků je více. „Samozřejmě sama o sobě tato pravidla, ani kdyby byla dodržována, nezaručí to, aby jižní státy nebo i Česká republika si udržely svou konkurenceschopnost a dlouhodobě tak nevyžadovaly pomoc ostatních států,“ upozornil Jánský.
Summit definoval mlhavý cíl v dáli, míní analytici
Investoři ale čekali něco jiného. Čekali rozhodné slovo Evropské centrální banky, že posílí svůj arzenál pro boj s krizí, aby usnadnila zadluženým zemím splácením jejich účtů. Teď se ptají, kdo zachrání zadlužené země eurozóny.
„Lídři nyní definovali cíl, ke kterému se chtějí dostat v podobě fiskálního vládnutí, ale čeká je dlouhá cesta, než se k němu dostanou,“ upozornil hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer. „Zřejmě uvidíme více krátkodobých tlaků, které možná spustí přímější intervenci ECB,“ dodal.
Jediným důležitým elementem bruselského summitu tak podle analytiků nejspíš zůstane plán, podle kterého mají země eurozóny a další členské státy EU usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond. Peníze mají hledat formou bilaterálních půjček. Tyto peníze by mohly v případě potřeby pomoci Itálii a Španělsku překonat první čtvrtletí roku 2012. Tyto peníze nicméně podle analytiků Madridu a Římu poskytnou jen krátkodobou náplast.
David Mackie, ekonom J. P. Morgan
„To není velká dohoda, ve kterou někteří lidé doufali. Dveře se sice otevřely, ale někteří lidé mohou říct, že 200 miliard eur jednoduše není dost.“
Samotné finanční trhy jsou nyní výstupy ze summitu zmateny. Akciové trhy sice v pátek rostly, zároveň se ale také na dluhopisovém trhu zvyšovaly úroky z italských dluhopisů.