ERÚ: Je třeba změnit výkupní ceny z obnovitelných zdrojů

Praha - Energetický regulační úřad (ERÚ) vyzval vládu, aby začala řešit špatně nastavené výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podal proto podnět nejvyššímu státnímu zástupci a informoval premiéra i prezidenta. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové vznikla jen u solárních elektráren škoda až 162 miliard korun.

Bývalé vedení energetického regulátora nastavilo na rok 2006 výkupní cenu elektřiny za megawatthodinu na 13 200 korunách. Jenže podle zákona měla být výkupní cena skoro o tři tisícovky nižší. Stávající vedení úřadu tvrdí, že vyhlášky nerespektovaly platnou legislativu a měly by se zpětně zrušit. To by mohl učinit Ústavní soud, který o to může požádat vláda, poslanci nebo senátoři.

Alena Vitásková, předsedkyně ERÚ

„Pokud Ústavní soud vyhlášky zruší, protože byly vydány v rozporu se zákonem, vydá ERÚ vyhlášky nové a změní výši platby pro jednotlivé elektrárny.“

Přitom chyby předchozího vedení regulačního úřadu přiznal i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který názor ERÚ potvrdil v otevřeném dopise poslancům. Poslal jim ho letos 10. března. „Je nutné připomenout roli ERÚ, která měla zásadní dopady na celkovou výši nákladů na podporu,“ uvedl v dopise.

Rozdíl 162 miliard?

Jenže zástupci producentů zelené energie tvrdí, že nastavení cen bylo v pořádku a v souladu s platnými zákony, což prý v minulosti potvrdilo i vyšetřování protikorupční policie. „Policie a státní zástupce již před dvěma lety konstatovali, že nastavení podpory konkrétně pro solární elektrárny, tedy prodloužení z 15 na 20 let, bylo naopak ve prospěch spotřebitelů – došlo k rozložení nákladů v čase,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

S tím však nesouhlasí mluvčí ERÚ Jiří Chvojka: „Původně měly solární elektrárny dostávat 15 let podporu, tak aby se jim za 15 let vrátily náklady. Teď je to tak, že dostávají 20 let podporu, ale náklady se jim vrátí už za 12 let. Takže dostávají více a po delší dobu. Rozdíl celkově činí 162 miliard korun.“

„S tezí o solárním tunelu za 162 miliard přišlo vedení ERÚ už před dvěma lety… Nakonec však Státní zastupitelstvo v Olomouci konstatovalo, že pravidla pro vyplácení podpory jsou v souladu se zákonem,“ prohlásil v ČT mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka. Sám nerozumí tomu, proč se stejným tvrzením přichází Vitásková i v tuto chvíli.

Nejvyšší kontrolní úřad letos v lednu odhadl, že do roku 2030 náklady na obnovitelné zdroje v Česku převýší bilion korun. A podstatnou část zaplatí odběratelé, kterým účty navyšují příplatky na zelenou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 10 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 10 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...