Praha – Odhadem až dvacet miliard korun by energetici možná museli vydat v případě, že by byla přijata projednávaná novela energetického zákona. Podle jejich interpretace přiznává věcné břemeno na pozemcích, kde byla vybudována prakticky veškerá energetická infrastruktura v minulém století, čímž je snížena cena takového území. Náklady na kompenzaci by se ale přesunuly na příjemce energie a její zdražení by tak domácnosti pocítily až o jednu pětinu. Ministr průmyslu Jan Mládek ale takovou interpretaci zákona odmítá.
Energii by o pětinu mohlo prodražit vyplácení majitelů pozemků
5 minut
Události ČT: Zdraží energie kvůli pozemkům?
Politici a energetici se neshodnou na tom, jestli malá část 400stránkového zákona může mít vliv na finanční vypořádání energetických firem a vlastníků pozemků, na jejichž území vede energetická síť. „Pokud se nepodaří v rámci projednávané novely energetického zákona vypustit z § 98 odstavec 13, je velmi pravděpodobné, že distribuční společnosti budou muset vynaložit značné finanční náklady. Odhadem miliardy Kč,“ uvedl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) je jiného názoru. „Energetici mají pravdu v tom smyslu, že kdyby to začalo platit, znamenalo by to obrovskou administrativní zátěž,“ řekl Mládek, „nedomnívám se ovšem, že by z toho vyplývala nutnost kompenzovat vlastníky pozemků.“ Podle ministerstva tak dotyčná pasáž znamená pouze to, že nařizuje zanést veškeré sítě do katastru nemovitostí, kam se od padesátých do devadesátých let nemusely tyto informace zanášet.
"Pokud by došlo k navýšení náhrad provozovatelů sítí, měli bychom zákonnou povinnost toto navýšení promítnout do nákladů," řekla mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová.
"Pokud by tato podmínka byla opravdu zákonem odsouhlasena, náklady by pravděpodobně nastaly a znamenaly by zvýšené náklady všech cen energií," uvedla ředitelka komunikace ČEPS Zuzana Dvořáková.
Na zápis do katastru nemovitostí není dost času
Zákon uvádí, že energetici se musejí vypořádat s majiteli pozemků do konce roku 2017. Dotčené společnosti ovšem tvrdí, že podle návrhu zákona to není možné splnit, ani kdyby začal platit už v polovině příštího roku. A stálo by to peníze. Odhad České televize, který zahrnuje nejen potenciální peníze pro majitele pozemků, ale i náklady na právníky nebo doprovodné úkony, dosahuje výše dvaceti miliard korun.
Navíc problematické je i zapsat všechna břemena za několik desetiletí, a to v tak krátké době. „Pokud bychom měli zrealizovat a zapsat věcná břemena u staveb nabytých před rokem 2000, tak to znamená vynaložení nákladů zhruba ve výší 12 až 15 miliard korun,“ zmiňuje jednatel firmy RWE GasNet Miroslav Zaur. Tak jako tak by energetici měli náklady, které by pochopitelně vedly k nárůstu cen energií – elektřiny, plynu nebo tepla.
Záležitostí by se už energetici nemuseli zabývat, pokud by zůstal zachován výsledek připomínkovacího řízení. V jeho průběhu upozornili na tento sporný bod a podařilo se jim ho ze zákona dostat pryč. Legislativní rada vlády ale posléze pasáž do zákona vrátila. „V diskusi Legislativní rady vlády nikdy nebyla pochybnost o tom, že by dikce zákona implikovala nějaké vypořádání,“ uklidňuje ministerský náměstek pro energetiku Pavel Šolc. Nyní je ministerstvo ochotno jednat pouze o možnosti odsunutí termínu za rok 2017, do kterého mají firmy do katastru zanést všechny požadované údaje.
Co také přináší novela energetického zákona
- Poplatek za solární elektrárny a další obnovitelné zdroje energie se bude stanovovat podle hlavního jističe, nikoli jako dosud podle spotřeby elektřiny.
- Rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kilowattů.