Brusel – Bezpečnost, jednotný trh, úspory a inovace – to všechno si Evropská unie slibuje od budoucí energetické unie. Evropská komise dnes přijala strategii vedoucí k jejímu vzniku. O konceptu energetické unie začala osmadvacítka uvažovat také v důsledku podstatného zhoršení ve vztahu s Ruskem, tedy pro Evropu stále největším dodavatelem ropy a plynu.
Vznik energetické unie je nejambicióznějším evropským energetickým projektem od vzniku Společenství uhlí a oceli, řekl novinářům místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který je za problematiku v komisi odpovědný. A stejně jako Společenství v padesátých letech, tak i energetická unie dnes podle něj podpoří evropskou integraci.
Brusel zastává již delší dobu názor, že vytvoření energetického propojení evropských států je pro unii nevyhnutelné. EU je největším dovozcem energie na světě, zvenčí získává 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Projekt navíc znovu nabyl na aktuálnosti po výrazném zhoršení vztahů s Ruskem v důsledku ukrajinské krize. V posledním roce se více než dřív ukázalo, jaké potíže mohou v Evropě nastat po přerušení dodávek ropy a plynu z východu.
Během několika příštích let by se měl změnit celý energetický systém EU. Podle Šefčoviče se dotýká všech oblastí od energetiky přes klimatickou politiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum. Energetická unie ale nebude zcela izolovaná, spolupracovat bude i s partnery mimo EU. Mluví se například o jihovýchodní Evropě. „Budeme neúnavně pracovat na diverzifikaci přepravních cest i zdrojů,“ poznamenal dnes Šefčovič.
Kyjev nezaplatil a Gazprom varuje
Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom včera oznámil, že Ukrajina nezaplatila předem za dodávky plynu. Existuje tak vážné riziko pro tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu, varovala firma. Pokud nepřijde nová platba, Gazprom dodávky na Ukrajinu zastaví. Evropská komise však očekává, že dodávky plynu zůstanou na obvyklé úrovni. Rusko se dnes vyjádřilo v tom smyslu, že nepředpokládá, že by spor o platby s Kyjevem způsobil narušení dodávek plynu do Evropy. Ruský ministr energetiky Alexadr Novak k tomu dodal, že očekává, že Ukrajina za další dodávky plynu brzy zaplatí. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se kvůli situaci chce co nejdříve sejít s ministry energetiky obou zemí. Chce totiž ujištění, že dodávky pro EU skutečně přerušeny nebudou.
Změnit by se měla rovněž pravidla pro mezivládní dohody, které uzavírají členské země s dodavateli energií. A zvýšit se má i transparentnost komerčních kontaktů právě v oblasti energetiky. „Komise bude konzultována před jejich uzavřením, a ne až po něm,“ poznamenal její místopředseda. Evropská unie také vypracuje strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG), aby bylo levnější jej dovážet a využívat.
Co ale komise nenavrhuje, jsou společné nákupy, o nichž ve své představě Unie loni mluvil nynější předseda Evropské rady Donald Tusk. Zmiňuje jen záměr zhodnotit možnost „dobrovolného propojení poptávky pro kolektivní nákupy plynu za krize či tam, kde členské země závisí na jednom dodavateli“. Podobný postup navíc musí být v souladu nejen s pravidly volné soutěže EU, ale i Světové obchodní organizace.
Analytik Šnobr: Energetická unie bude tvrdší oříšek než ta měnová
„Těch pokusů zbavit se závislosti na Rusku, především co se týče dodávek plynu, tu bylo několik. Pamatujeme si to období z roku 2009, pamatujeme si snahu Evropské unie o vybudování plynovodu Nabucco. Bohužel vždy to ztroskotá na dohodě jednotlivých států, protože energetika je dnes výsostně řízena jednotlivými státy a ta dohoda je vždy velmi komplikovaná. Kompromisy, které nakonec vznikají, se po čase ukáží jako nefungující.“
Dalším klíčovým bodem by se mělo stát propojení sítí. „Dálnice na hranicích nekončí, elektrická vedení by také neměla,“ komentoval to dnes eurokomisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete. „Propojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho,“ doplnil Šefčovič. Znamenalo by to zrychlení zásadních infrastrukturních projektů. V současné době 12 unijních států nesplňuje pravidlo, podle kterého by desetinu kapacity výroby elektrické energie mělo být možné dostat přes hranici země. Podle odhadu komise by dostatečné propojení mělo spotřebitelům ušetřit až 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun).
Prioritou Evropské unie budou podle Bruselu jednoznačně úspory, jež by měly být vnímány jako energetický zdroj a mají mít také potřebnou finanční podporu. Energetická unie má také EU připravit na nízkouhlíkovou společnost, Šefčovič proto zdůraznil význam výzkumu a vývoje v oblastech, jako je uchovávání energie či elektromobilita.
