Londýn - Pokud budou splněny současné sliby zemí, výroba elektřiny z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů do 15 let překoná výrobu z uhlí a obnovitelné zdroje se stanou hlavním zdrojem elektřiny. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA).
V roce 2030 by tak výroba z obnovitelných zdrojů měla mít na celkové výrobě elektřiny téměř třetinový podíl, což bude více než výroba z uhlí, plynu nebo jádra. V současnosti mají obnovitelné zdroje na celkové výrobě zhruba pětinový podíl. Hlavní ekonom IEA Fatih Birol uvedl, že zpráva ukazuje, jak energetické společnosti dělají „fatální chybu“, pokud se domnívají, že akce na ochranu klimatu neovlivní jejich podnikání. „To je, jako by předpokládaly, že úrokové sazby zůstanou stejné příštích 25 let,“ řekl Birol listu Financial Times. „Je to stejný typ krátkozrakosti.“
Poprvé během jednání Organizace spojených národů o klimatu téměř všechny země v rámci dohody o boji proti změnám klimatu, která má být podepsána v prosinci v Paříži, plánují omezit emise skleníkových plynů. Mezi opatření, která již odhalily desítky zemí, patří výrazné snížení používání fosilních paliv, zvláště uhlí. A plány na čistší ovzduší má i Česko. „My se hlásíme k cíli snižovat CO2. Hlavním zdrojem pro energetiku bude především jádro, obnovitelné zdroje a pouze v omezené míře plynná paliva, kapalná paliva a hnědé a černé uhlí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Česko spoléhá hlavně na jádro
Česká vláda schválila v polovině května státní energetickou koncepci, která určuje jako hlavní zdroj výroby energie v Česku právě jadernou energetiku. Její podíl na celkovém objemu se má do roku 2040 zvednout z 35 až na 50 procent. „To, že to má státní energetická koncepce v plánu, ještě stoprocentně neznamená, že se ty jaderné bloky opravdu postaví. Já jsem v tomto směru skeptik, všichni víme, že současná tržní situace výstavbě nových jaderných bloků nepřeje a za pět let, kdy se opravdu bude rozhodovat o tom, jestli se ty bloky postaví, může být situace rapidně odlišná,“ říká analytik ENA Jiří Gavor.
Podíl obnovitelných zdrojů se bude v Česku zvyšovat i v důsledku nového energetického zákona. Ten mimo jiné podpoří rozvoj střešních fotovoltaických elektráren.
Emise oxidu uhličitého, spojované s výrobou elektřiny, loni stagnovaly, přestože globální ekonomika rostla. Tato vzácná skutečnost zvýšila spekulace, že historické spojení mezi ekonomickým růstem a růstem emisí se podařilo rozbít. Birol však dodal, že nejsou žádné záruky, že by úroveň znečištění oxidem uhličitým stagnovala i v budoucnosti, mimo jiné i proto, že Indie a další země stále staví nevýkonné, znečišťující uhelné elektrárny. Ty by podle IEA měly být zakázané.
Dvě třetiny skleníkových plynů v současnosti pocházejí z těžby a spalování uhlí, ropy a plynu používaných pro výrobu elektřiny, a z továren a automobilů. Pro splnění klimatických cílů je proto důležité zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie. Loni globální investice do těchto obnovitelných zdrojů činily 270 miliard USD (6,6 bilionu Kč). Obnovitelné zdroje loni tvořily zhruba polovinu nové kapacity výroby elektřiny a v příštích letech by měl podle IEA tento podíl dále růst.
V současnosti se elektřina z obnovitelných zdrojů podílí na globální výrobě elektřiny 22 procenty, zatímco uhlí 41 procenty. Pokud však země splní své sliby, stoupne do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent, a těsně překoná uhlí.
