Ekonomika USA bude muset oželet dalších 10 miliard dolarů měsíčně

Washington – Americká centrální banka opět mírně omezí svou expanzivní měnovou politiku. Měnový výbor Fedu se podle očekávání rozhodl, že nákupy dluhopisů, které mají stimulovat ekonomický růst, se od února sníží o dalších deset miliard dolarů (201 miliard korun) na 65 miliard dolarů měsíčně. Výbor tak navázal na první omezení těchto nákupů loni v prosinci. Dvoudenní zasedání bylo zároveň posledním, které řídil končící guvernér Ben Bernanke.

Fed v prosinci loňského roku rozhodl, že od ledna sníží nákupy dluhopisů v průměru o deset miliard na 75 miliard dolarů měsíčně (čtěte víc). O stejnou částku zmenšil objem nakupovaných cenných papírů i tentokrát. Další klíčový nástroj měnové politiky ale zůstal beze změny. A Fed slíbil, že krátkodobé úrokové sazby ponechá na téměř nulové úrovni (kde jsou už od prosince 2008) ještě dlouho.

Měnový výbor konstatoval, že ekonomická aktivita ve Spojených státech v posledním čtvrtletí minulého roku zesílila. A to i navzdory nepříliš pozitivním zprávám o prosincovém vývoji amerického trhu práce. Vesměs ale analytici odhadují, že největší světová ekonomika letos výrazně zrychlí.

Jak upozornil server BBC, s rozhodnutím ubrat plyn a omezit nákup dluhopisů souhlasili poprvé od roku 2011 všichni členové výboru. Centrální banka nakupuje dluhopisy ve snaze srazit dolů dlouhodobé úrokové sazby, podpořit tvorbu pracovních míst a investic.

Zasedání Fedu
Zdroj: Chip Somodevilla/ISIFA/Getty Images

Bylo to právě pod Bernankeho vedením, kdy Fed rozjel na začátku světové finanční krize v roce 2008 podpůrné programy s cílem americkou ekonomiku oživit. Spočívaly nejen ve snížení úrokových sazeb, ale hlavně v tzv. kvantitativním uvolňování (tedy pumpování velkého objemu peněz do ekonomiky masivními nákupy dluhopisů).

Největších efektů dosáhla první vlna podpory, která běžela od listopadu 2008 do března 2010 a během níž Fed do ekonomiky nalil 1,4 bilionu dolarů (přečtěte si víc o vývoji americké měnové politiky a jejích dopadech v posledních letech).

Pumpování dolarů do ekonomiky krok za krokem

Tzv. kvantitativní uvolňování proběhlo celkem ve třech fázích:

  1. vlna: listopad 2008 až březen 2010, celkový objem podpory 1,4 bilionu dolarů.
  2. vlna: listopad 2010 až červen 2011, celkový objem 600 miliard dolarů.
  3. vlna: září 2012 až současnost; objem poskytnuté podpory je neznámý, podle některých odhadů by se do konce roku 2013 mohla vyšplhat na 2 biliony dolarů.

Ekonom Ben Bernanke (60) se stal předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému v roce 2006, když nahradil Alana Greenspana. Platí za jednoho z největších odborníků na Velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V roce 2009 jej časopis Time vyhlásil osobností roku. Působil na předních amerických univerzitách, například na Harvardu nebo v Princetonu.

Na konci ledna Bernankemu končí druhý čtyřletý mandát, od února jej v čele Rady guvernérů nahradí dosavadní viceguvernérka Janet Yellenová (67). Bude to poprvé v historii, kdy centrální banku USA povede žena. Na tuto pozici ji loni navrhl prezident Barack Obama.

„Je to velmi zkušená ekonomka a svým založením akademička, což je většina amerických centrálních bankéřů. Zároveň má dlouhou zkušenost z praxe, byla šéfkou ekonomických poradců Billa Clintona,“ charakterizovala Yellenovou komentátorka Lenka Zlámalová (přečtěte si víc o nové guvernérce Fedu).

Vůbec první ženou na nejvyšším postu v historii této instituce se stala Janet Yellenová.
Zdroj: ISIFA/SIPA/Nader Khour

Janet Yellenová je známá svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Ve Fedu má podobně jako Bernanke pověst takzvané „holubice“, jak se označují centrální bankéři, kteří v době zpomalující ekonomiky kladou důraz na boj s nezaměstnaností i za cenu přechodného zvýšení inflace. Jelikož byla Yellenová spolutvůrkyní uvolněné měnové politiky v Bernankeho éře, očekává se, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce.

Zatímco někteří považují Bernankeho strategii za úspěšnou, pro jiné byla jen dalším hřebíčkem do rakve amerických veřejných financí. „Paní Yellenová se upsala levicově liberální škole myšlení, podle níž je nejlepším způsobem řešení problémů nasypat na ně peníze. Tato posedlost stimulací je příčinou toho, že se země dostala do dnešní fiskální kalamity; poslední, co potřebujeme, je šéf Fedu, který zamýšlí ještě víc takové škodlivé stimulace,“ prohlásil loni vlivný republikánský senátor John Cornyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
před 21 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...