Ekonomika USA bude muset oželet dalších 10 miliard dolarů měsíčně

Washington – Americká centrální banka opět mírně omezí svou expanzivní měnovou politiku. Měnový výbor Fedu se podle očekávání rozhodl, že nákupy dluhopisů, které mají stimulovat ekonomický růst, se od února sníží o dalších deset miliard dolarů (201 miliard korun) na 65 miliard dolarů měsíčně. Výbor tak navázal na první omezení těchto nákupů loni v prosinci. Dvoudenní zasedání bylo zároveň posledním, které řídil končící guvernér Ben Bernanke.

Fed v prosinci loňského roku rozhodl, že od ledna sníží nákupy dluhopisů v průměru o deset miliard na 75 miliard dolarů měsíčně (čtěte víc). O stejnou částku zmenšil objem nakupovaných cenných papírů i tentokrát. Další klíčový nástroj měnové politiky ale zůstal beze změny. A Fed slíbil, že krátkodobé úrokové sazby ponechá na téměř nulové úrovni (kde jsou už od prosince 2008) ještě dlouho.

Měnový výbor konstatoval, že ekonomická aktivita ve Spojených státech v posledním čtvrtletí minulého roku zesílila. A to i navzdory nepříliš pozitivním zprávám o prosincovém vývoji amerického trhu práce. Vesměs ale analytici odhadují, že největší světová ekonomika letos výrazně zrychlí.

Jak upozornil server BBC, s rozhodnutím ubrat plyn a omezit nákup dluhopisů souhlasili poprvé od roku 2011 všichni členové výboru. Centrální banka nakupuje dluhopisy ve snaze srazit dolů dlouhodobé úrokové sazby, podpořit tvorbu pracovních míst a investic.

Zasedání Fedu
Zdroj: Chip Somodevilla/ISIFA/Getty Images

Bylo to právě pod Bernankeho vedením, kdy Fed rozjel na začátku světové finanční krize v roce 2008 podpůrné programy s cílem americkou ekonomiku oživit. Spočívaly nejen ve snížení úrokových sazeb, ale hlavně v tzv. kvantitativním uvolňování (tedy pumpování velkého objemu peněz do ekonomiky masivními nákupy dluhopisů).

Největších efektů dosáhla první vlna podpory, která běžela od listopadu 2008 do března 2010 a během níž Fed do ekonomiky nalil 1,4 bilionu dolarů (přečtěte si víc o vývoji americké měnové politiky a jejích dopadech v posledních letech).

Pumpování dolarů do ekonomiky krok za krokem

Tzv. kvantitativní uvolňování proběhlo celkem ve třech fázích:

  1. vlna: listopad 2008 až březen 2010, celkový objem podpory 1,4 bilionu dolarů.
  2. vlna: listopad 2010 až červen 2011, celkový objem 600 miliard dolarů.
  3. vlna: září 2012 až současnost; objem poskytnuté podpory je neznámý, podle některých odhadů by se do konce roku 2013 mohla vyšplhat na 2 biliony dolarů.

Ekonom Ben Bernanke (60) se stal předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému v roce 2006, když nahradil Alana Greenspana. Platí za jednoho z největších odborníků na Velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V roce 2009 jej časopis Time vyhlásil osobností roku. Působil na předních amerických univerzitách, například na Harvardu nebo v Princetonu.

Na konci ledna Bernankemu končí druhý čtyřletý mandát, od února jej v čele Rady guvernérů nahradí dosavadní viceguvernérka Janet Yellenová (67). Bude to poprvé v historii, kdy centrální banku USA povede žena. Na tuto pozici ji loni navrhl prezident Barack Obama.

„Je to velmi zkušená ekonomka a svým založením akademička, což je většina amerických centrálních bankéřů. Zároveň má dlouhou zkušenost z praxe, byla šéfkou ekonomických poradců Billa Clintona,“ charakterizovala Yellenovou komentátorka Lenka Zlámalová (přečtěte si víc o nové guvernérce Fedu).

Vůbec první ženou na nejvyšším postu v historii této instituce se stala Janet Yellenová.
Zdroj: ISIFA/SIPA/Nader Khour

Janet Yellenová je známá svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Ve Fedu má podobně jako Bernanke pověst takzvané „holubice“, jak se označují centrální bankéři, kteří v době zpomalující ekonomiky kladou důraz na boj s nezaměstnaností i za cenu přechodného zvýšení inflace. Jelikož byla Yellenová spolutvůrkyní uvolněné měnové politiky v Bernankeho éře, očekává se, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce.

Zatímco někteří považují Bernankeho strategii za úspěšnou, pro jiné byla jen dalším hřebíčkem do rakve amerických veřejných financí. „Paní Yellenová se upsala levicově liberální škole myšlení, podle níž je nejlepším způsobem řešení problémů nasypat na ně peníze. Tato posedlost stimulací je příčinou toho, že se země dostala do dnešní fiskální kalamity; poslední, co potřebujeme, je šéf Fedu, který zamýšlí ještě víc takové škodlivé stimulace,“ prohlásil loni vlivný republikánský senátor John Cornyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...