Růst české ekonomiky v letošním 1. čtvrtletí byl šestý nejvyšší ze zemí Evropské unie. Výraznější růst zaznamenaly pouze Malta, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Španělsko. Bohužel ale Česku vzrostl zahraniční dluh a to o 46 miliard korun. Vychází to z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) a údajů České národní banky (ČNB).
V porovnání s vývojem HDP v EU přetrval růst tuzemské ekonomiky silnější, vyšší meziroční přírůstky si Česko připisovalo již desáté čtvrtletí v řadě. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o tři procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta.
Za dobré výsledky může především domácí stav, což potvrdila i předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová „Příznivý vývoj ekonomiky byl založen na zvyšující se domácí poptávce. Hlavním faktorem byly spotřební výdaje domácností. Zlepšoval se ale i výsledek zahraničního obchodu,“ uvedla předsedkyně.
Podle dřívějších komentářů analytiků údaje za první čtvrtletí potvrzují dobrou kondici české ekonomiky. Zároveň ale upozornili, že v dalších čtvrtletích bude růst již slabší kvůli odeznění čerpání fondů EU a za celý rok by se růst ekonomiky měl pohybovat zhruba kolem 2,5 procenta.
Česko více dluží v zahraničí
Zahraniční dluh Česka v prvním čtvrtletí vzrostl o 46 miliard na 3,177 bilionu korun. Meziročně byl vyšší o 220 miliard korun. Dluh v cizině odpovídá 70,4 procenta hrubého domácího produktu. V dluhu převládají závazky se splatností delší než jeden rok. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka.
„Na první pohled vypadá růst dluhu jako negativní zpráva, avšak ve skutečnosti jde především o důsledek fungování kurzového režimu centrální banky,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dluhem se totiž podle něj automaticky stávají i úložky zahraničních investorů v tuzemských bankách nebo jejich nákupy na českém dluhopisovém trhu. „A to nejsou rozhodně vynucené půjčky, jak by ze slova ‚zadluženost' mohlo implicitně vyplývat,“ dodal.
Ve čtvrtletí se zvýšilo zejména zadlužení vládního sektoru kvůli nákupům vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu se zvýšil na 24,7 procenta. Zvýšilo se i zadlužení bankovního sektoru včetně ČNB, které z celkového dluhu ukrajuje 30,3 procenta. U ostatních sektorů se závazky vůči zahraničí snížily.
Tříbilionovou hranici zahraniční dluh překonal poprvé loni. Přes dva biliony se přehoupl v roce 2010 a jeden bilion překonal na konci roku 2004. Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, v prvním kvartále snížila schodek o 130 miliard na 1,266 bilionu korun. Meziročně se schodek snížil o 121,5 miliardy korun a představoval 28,1 procenta HDP.
