Ekonomická vysvětlivka: Indikátory důvěry

Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přináší informaci o tom, jak se ekonomice daří. Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje. Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.

Indikátory důvěry se počítají zvlášť pro různé části ekonomiky, jak pro spotřebitele, tak i podnikovou sféru. Vznikají tím způsobem, že se statistici každý měsíc ptají vybraných domácností či firem na sadu otázek, na které účastníci šetření odpovídají ve smyslu, zda situaci hodnotí oproti předešlému měsíci lépe, hůře, či stejně.

V případě domácností jde například o otázku, jak hodnotí svou finanční situaci, v případě firem pak jde například o otázky týkající se poptávky, výroby či nových zakázek. Výsledkem dotazování je pak saldo, tedy rozdíl mezi počtem kladných a záporných odpovědí vyjádřený v procentech. Z tohoto plyne, že výsledné saldo ukazatele vyjadřuje, zda převažuje pozitivní, nebo negativní hodnocení respondentů.

V případě indikátorů důvěry ČSÚ se statistici ptají na řadu otázek jak domácností, tak firem. Přičemž v podnikatelském sektoru se průzkum provádí v průmyslu, ve stavebnictví, v maloobchodu a službách. Pro každý sledovaný segment tak vzniká řada dílčích indikátorů. S určitým předstihem dokážou naznačit vývoj v daných částech ekonomiky, otázky jsou totiž často formulované ohledně budoucího vývoje, nikoli jen jako hodnocení současnosti či minulosti.

Na základě důležitosti jednotlivých sektorů v ekonomice pak statistici sledované ukazatele zprůměrují a vytvoří celkový indikátor důvěry. Největší váhu v tomto souhrnném ukazateli má indikátor důvěry v průmyslu, a to čtyřicet procent, a služeb – třicet procent. Domácnosti mají dvacet procent a stavebnictví a maloobchod po pěti procentech. Vzhledem k odlišným váhám tak může dojít k situaci, že se vývoj v některých odvětvích zlepšuje, ale celkový indikátor důvěry klesá, protože je převážen například nepříznivým vývojem v průmyslu, který má nejvyšší váhu.

Pro tuzemskou ekonomiku zveřejňuje indikátory důvěry například i Evropská komise. Šetření je však metodicky sjednocené s tím od ČSÚ, nemělo by tak přinášet rozdílné závěry. Pro zpracovatelský průmysl se pak sleduje indikátor nákupních manažerů (PMI z anglické zkratky Purchasing Manager's Index), který zveřejňuje na začátku každého měsíce soukromá společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 22 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.