Ekonom Ferrazzi: Itálii čeká jen recese a více daní

Praha - Evropské krizi ještě stále neodzvonilo, spíš naopak. Státy hledají všechny možné způsoby, jak ušetřit. Například Itálie je podle Mattea Ferrazziho, vedoucího ekonoma UniCredit Research, konzistentně v recesi, HDP jde dolů a jediné, co tamní obyvatele čeká, je více daní. Problémy však má i Česko, recese ve stavebnictví se táhne už čtvrtým rokem a zdá se, že v příštím roce bude toto odvětví přinejlepším stagnovat. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na tom má lví podíl klesající počet státních zakázek a spořivé domácnosti. Ekonomové vystoupili na semináři pořádaném Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou.

Itálie je v současné době považována za rizikovou zemi pro investování. Což znamená, že o ni mezi firmami není zrovna dračka. Pokud by se totiž nějaká společnost rozhodla v Itálii investovat a riziko si pojistit, zaplatí za tuto službu daleko víc, než kdyby se to rozhodla učinit například v Rusku. Nižší zájem se tak projevuje menším přísunem peněz do státní pokladny.

Kvůli daním a šetření státu se velké množství italských firem rozhodlo hledat štěstí za hranicemi – staví zde své pobočky či výrobní haly. Ukazuje se, že je tento tah naprosto klíčový, neboť právě zisky zahraničních poboček firmy na italském trhu živí. Ferrazzi tedy volá po jediném: „Itálie se musí více internacionalizovat!“

Špatné veřejné finance západních zemí

„Téměř všechny západní země mají veřejné finance ve špatném stavu. Lepší hledejte ve střední a východní Evropě, je zde lepší ekonomická perspektiva a menší riziko,“ prohlásil na semináři pořádaném Italsko-českou obchodní a průmyslovou komorou Ferrazzi.

V Česku je recese sveřepá, naopak Polsko „frčí“

Česká republika je jediným státem ve střední Evropě, kde už třetí kvartál trvá recese – srovnejme s Polskem, které z regionu roste nejrychleji. Je to však i dáno tím, že zde proběhlo mistrovství ve fotbale, díky kterému se zdejší ekonomika značně zotavila a začala velmi rychle stoupat. Otázkou zůstává, co přinesou následující měsíce a roky. Možná budou mít naši severní sousedé problém.

Varšavský stadion pro Euro 2012
Zdroj: ISIFA/EPA/Leszek Szymanski

Hlavní příčiny „pomalého“ Česka podle Pavla Sobíška

  • Investice jsou slabé, stát i domácnosti šetří.
  • Soukromá spotřeba od druhé poloviny loňského roku padá – především kvůli zvyšování DPH. Důvod je jasný, reálné příjmy domácností klesají, díky zvednutí spodní sazby DPH z 10 na 14 procent se výrazně zdražily potraviny a obyvatelé Česka zkrátka nemají tolik peněz na utrácení. Navíc nyní musí šetřit na penzi.
  • Export zůstává jediným tahounem růstu – ale slábne.

Oproti ostatním zemím na tom Česko podle Sobíška není špatně. Veřejné finance jsou v pořádku. Pro investory není země příliš riziková. Průmysl sice stagnuje, což ale pořád stačí na to, aby byl lepší než průmysl eurozóny, který klesá. Problémem zůstává výše obou sazeb DPH, výsledek totiž zatím nikdo nedokáže odhadnout, což pro české firmy není dobrá zpráva – neví totiž, kolik budou státu odvádět a jak mají nastavit ceny svých produktů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 3 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...