Ekologická varianta by při obnově Prunéřova mohla ušetřit 10 miliard

Praha - Energetická společnost ČEZ by při obnově uhelné elektrárny Prunéřov II při použití ekologicky šetrné varianty ušetřila až deset miliard korun, tvrdí to nevládní společnost Ekologický právní servis s odvoláním na odbornou analýzu společnosti CityPlan, která se specializuje na projektovou a inženýrskou činnost v energetice. ČEZ s tím však nesouhlasí a trvá na tom, že firma vybrala nejekonomičtější a nejekologičtější řešení.

I když má ČEZ už od dubna k obnově Prunéřova od ministerstva životního prostředí zelenou, ekologové vytrvale plán obnovy kritizují. Nelíbí se jim technologie, kterou chce ČEZ při rekonstrukci použít, při jejím využití totiž nebude mít elektrárna nejvyšší možnou účinnost. Navíc by podle nich investice do nejmodernější technologie ušetřila miliardy.

„Experti z CityPlanu spočítali, že ačkoli by počáteční investice do výstavby účinnějšího bloku v Prunéřově musela být přibližně o dvě miliardy vyšší, celkové náklady na výrobu elektrické energie v takové elektrárně by byly naopak výrazně nižší,“ uvedl Jan Šrytr z Ekologického právního servisu. „I při započtení vyšší počáteční investice by se ušetřilo 81 korun na každé vyrobené kilowatthodině, což při pětadvacetiletém provozu plně využité elektrárny činí zhruba 10 ušetřených miliard,“ dodal.

Ekologický právní servis nyní v otevřeném dopise požádal vládu, aby si od společnosti ČEZ vyžádala variantní projekt modernizace Prunéřova s lepší technologií. Tento projekt by pak zároveň se současným projektem navrhovaným ČEZ měla posoudit nezávislá zahraniční společnost. Pokud by se potvrdilo, že zastaralá technologie vyjde dráž, požadují ekologové odvolání současného představenstva ČEZu.

Ekologové: Vláda hledá miliardy, kde se dá, proč ne u ČEZu?

„Vzhledem k tomu, že se nová vláda pokouší ušetřit každou miliardu, škrtá sociální dávky a zastavuje výstavbu železničních koridorů, očekáváme, že si na desítky miliard, které by patrně bylo možné ušetřit hospodárnější výstavbou elektráren, rychle posvítí,“ podtrhl Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.

ČEZ s argumenty ekologů nesouhlasí a tvrdí, že firma při rekonstrukci vybrala nejekonomičtější a nejekologičtější řešení. „Studie pracuje například s cenou bloku na 660 megawattů 27 miliard korun, na trhu jsou ale pro tento blok nabídky jen za 32 miliard korun a vyšší,“ uvedl mluvčí energetického gigantu Ladislav Kříž. „Kvalita uhlí je ve studii také po celou dobu uvažována jako konstantní, po dobu životnosti elektrárny se však bude postupně výrazně zhoršovat, což snižuje podstatně účinnost bloku,“ dodal.

I když nebude v Prunéřově využita nejmodernější technologie, výrazně se v porovnání se současným stavem zlepší kvalita ovzduší v okolí elektrárny. Vypouštět se bude o 32 procent méně emisí oxidu siřičitého, o 26 procent méně oxidů dusíku a o 41 procent méně tuhých znečisťujících látek.

Skupina ČEZ
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 6 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 16 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánovčera v 12:23

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...