Egypt čeká obrození, Katar tam chce investovat 18 miliard dolarů

Káhira – Během příštích pěti let dostane egyptský turistický sektor katarskou finanční injekci, která má dosáhnout osmnácti miliard dolarů (352 miliard korun). Katar má zájem především o projekty podél Středozemního moře, kde počítá i s výstavbou infrastruktury. Maličkatý stát na Arabském poloostrově tak dává najevo podporu zemi, která se už rok a půl zmítá v politickém chaosu.

Většina peněz, zhruba deset miliard dolarů (asi 196 miliard Kč), by měla jít právě do rozvoje gigantického turistického sektoru na pobřeží. Zbylých zhruba osm miliard dolarů (asi 156,5 miliardy Kč) je vyhrazeno na projekty v průmyslu, včetně výstavby elektráren, železáren a oceláren.   

Naděje, že se Egypt dočká potřebných investic na modernizaci průmyslu, v poslední době silně pomáhají i tamní burze. Její hlavní index je teď nejvýše za posledních čtrnáct měsíců, tedy prakticky od doby, kdy začaly v zemi nepokoje.   

Šajch Hamad bin Džasím bin Džabr Sání, katarský premiér

„Hovořili jsme s jeho excelencí prezidentem (Muhammadem) Mursím a dohodli jsme se, že investujeme osm miliard dolarů do elektrárny, zemního plynu a železáren. Bude to do integrovaného komplexu ve východní části (přístavního města) Port Saíd.“

Káhira v srpnu oficiálně požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o nouzovou půjčku 4,8 miliardy dolarů (asi 93,9 miliardy Kč). Žádost podala během návštěvy šéfky MMF Christine Lagardeové, která avizovala, že je fond připraven Egypt podpořit.

Egypt v minulých měsících obdržel už více než pět miliard dolarů (zhruba 97,8 miliardy Kč) ve formě půjček a záruk. Například z Kataru země dostala asi dvě miliardy dolarů na podporu rozpočtu, další peníze dorazily ze Saúdské Arábie a z Islámské rozvojové banky.   

Spojené státy americké se podle některých zdrojů chystají Egyptu odpustit dluhy kolem miliardy dolarů (téměř 20 miliard Kč). V sobotu by měli návštěvu Egypta zahájit šéfové asi 50 velkých amerických korporací a předpokládá se, že budou mít zájem v zemi investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
včera v 21:13

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánovčera v 20:43

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...