Ecofin: Kapitálová přiměřenost bank a Marshallův plán

Brusel – Na Ecofinu v Bruselu se dnes stále jedná o kapitálové přiměřenosti bank, což je velmi důležitá otázka i pro Česko. Ministři však stále nadále nemohou najít společnou řeč. Evropská komise prý připravuje i takzvaný „Marshallův plán“, který by se měl týkat podpory evropské ekonomiky skrz investice do infrastruktury a nové technologie. Hlavním tématem v hlavách ministrů financí je však stále Španělsko, ačkoli jeho problematika na tomto Ecofinu pravděpodobně nezazní.

Co zásadního se v Bruselu řeší

Ministr financí Miroslav Kalousek

„Zásadním bodem jednání v Bruselu budou směrnice a nařízení Rady EU o kapitálové přiměřenosti bank, jinými slovy, závazek evropských zemí, jakým způsobem budou jednotlivé banky kapitálově vybaveny a jaká bude harmonizace regulace tak, aby se předcházelo některým šokům.“

Pro Česko je problematika důležitá, protože na 99 procent bank jsou dcery zahraničních matek. Podle Kalouska je nutné, aby ČNB měla pravomoce vůči těmto zahraničním subjektům. „Posouváme to tak, aby ČNB měla dostatek kompetencí na hlídání dostatečného množství likvidity,“ tvrdí Kalousek.

„Směrnice o kapitálové přiměřenosti je jednou z nejvýznamnějších a politicky nejcitlivějších priorit dánského předsednictví, není tak možné ztrácet čas,“ citoval jednoho nejmenovaného diplomata server EUobserver. Nicméně německý ministr financí Wolfgang Schäuble při příjezdu řekl, že není pravděpodobné, že se podaří unii na pravidlech dnes dohodnout.

Na podobě kapitálového dohledu mají země rozdílné názory

Rozdílné pohledy souvisejí s nastavením limitů i tím, kdo přesně by měl na jejich dodržování dohlížet. Evropský bankovní úřad (EBA) minulý týden varoval, že pokud by členské státy umožnily přísnější kapitálová pravidla obcházet, pohnal by je před evropskou justici. EBA se obává oslabení kapitálových standardů, pokud budou mít poslední slovo ohledně jejich plnění státy, a ne evropský regulátor. EBA chce, aby komerční banky měly do června ukazatel kapitálové přiměřenosti minimálně na devíti procentech z objemu aktiv, Švédsko společně s Británií uvažují až o 12. Ukazatel vyjadřuje poměr objemu kvalitního kapitálu k celkovým aktivům banky.

Miroslav Kalousek
Zdroj: Divíšek Martin/ISIFA/VLP

Chystá se Marshallův plán?

V rámci tohoto programu by mělo dojít k investicím do infrastruktury, rozvoji nových technologií a celkové podpoře evropské ekonomiky. Nic konkrétního však zatím ministři zemí neviděli, tak se dá jen těžko usuzovat, zda-li něco vejde v blízkém čase v platnost. „Můj pocit je takový, že si nejsem jist, zda by to dokázala v takové rychlosti země EU proinvestovat efektivně. Zda by se nejednalo spíše o efekt a neefektivní vynakládání peněz,“ říká Kalousek.

Španělsko na Ecofinu asi nezazní, problém však cítí všichni

Problém Španělska na dnešní schůzce ministrů financí EU pravděpodobně nezazní. Všichni však ví, že se této otázce nevyhnou a že řešení nebude jednoduché. Pokud by země nezvládla situaci sama, bude mít celá eurozóna i unie plné ruce práce. „Pokud by Španělsko zažádalo o pomoc, tak by pravděpodobně eurozóna, stejně jako celá EU, zjistila, že nemá dostatek peněz na to, aby ho udržela nad vodou,“ tvrdí Igor Záruba, redaktor deníku E15.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 21 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
včera v 08:02

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
včera v 06:00

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...