Frankfurt nad Mohanem – Evropská centrální banka nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum 0,05 %. Depozitní sazbu, za kterou si u ní krátkodobě ukládají peníze komerční banky, navíc srazila hlouběji do záporného pásma. Centrální bankéři chtějí snížením úroků podpořit slábnoucí ekonomiku a zabránit propadu do deflace. Šéf ECB Mario Draghi zároveň oznámil, že banka začne nakupovat zajištěné cenné papíry od komerčních bank.
Finanční trhy snížení úrokových sazeb nečekaly. Rekordního minima 0,15 % dosáhla základní sazba už v červnu, kdy banka zároveň přesunula depozitní sazby do záporného pásma. Šéf ECB Mario Draghi tehdy řekl, že sazby „jsou prakticky na dolní hranici“. Nyní se však centrální bankéři rozhodli sazby ještě snížit – základní sazba klesla na 0,05 % a depozitní na minus 0,2 % z předchozích minus 0,1 %.
Zatímco snížení sazeb bylo překvapivé, nová opatření ke stimulaci ekonomiky se všeobecně očekávala. Draghi už v polovině srpna na konferenci v americkém Jackson Hole avizoval, že jím vedená instituce „využije všech dostupných nástrojů“, aby zajistila cenovou stabilitu.
Dnes šéf ECB upřesnil, že nákupy krytých dluhopisů a cenných papírů zahájí banka v říjnu. Podrobnosti plánu oznámí po zasedání 2. října. Od nákupů aktiv si ECB slibuje „usnadnění přílivu nových úvěrů do ekonomiky“. Už v červnu přitom podpořila úvěrovou aktivitu programem levných půjček pro komerční banky v objemu 400 miliard eur (11 bilionů korun).
Finančních injekcí se ECB nezříká ani do budoucna. „Pokud by bylo nutné ještě více zasáhnout proti riziku příliš dlouhého období nízké inflace, bankovní rada se shoduje na použití dodatečných nekonvenčních nástrojů v rámci svého mandátu,“ prohlásil Draghi.
Nákupy dluhopisů a dalších aktiv jsou nejúčinnějším nástrojem, který může ECB použít. K podpoře ekonomiky po skončení recese je používají i centrální banky USA nebo Japonska. Namísto státních dluhopisů, které vesměs skupuje americký Fed, bude ale pro ECB mnohem snadnější odkupovat od bank balíky firemních nebo hypotečních úvěrů.
Inflace nízká, HDP stagnuje
Cílem bankéřů je podpořit ekonomický růst a popohnat inflaci k vyšším číslům. Srpnová meziroční míra inflace v eurozóně činila pouhých 0,3 %, což je hluboko pod cílovou úrovní dvou procent i pod úrovní jednoho procenta, kterou ECB označuje za „nebezpečnou zónu“. Růst HDP v zemích eurozóny se navíc v letošním druhém čtvrtletí zastavil vlivem poklesu německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii.
Vzhledem k ukrajinské krizi se ani neočekává, že by ekonomika eurozóny v blízké době oživila. ECB odhaduje letošní tempo růstu na 0,9 % a inflaci na 0,6 %. „Ztráta hospodářské dynamiky může utlumit soukromé investice a zvýšená politická rizika by mohla mít další negativní dopady na podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru,“ poznamenal Draghi.
Kurz eura v reakci na překvapivé rozhodnutí ECB spadl vůči dolaru poprvé za více než rok pod hranici 1,30 USD. Západoevropské akcie výrazně posílily a rostly i ceny dluhopisů zemí eurozóny. Vlády mohou být spokojené – za půjčky zaplatí méně, úroky krátkodobých obligací Německa, Belgie, Nizozemska, Finska, Francie a Rakouska dokonce klesly ještě víc do záporných hodnot.
