Důvěra v českou ekonomiku v dubnu rekordně klesla, firmy bojují s nízkou poptávkou

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici. Dubnový rekordní propad důvěry není podle analytiků neočekávaný, v květnu by se ale mohla čísla už díky uvolňování opatření zlepšovat.

„Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel, ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009. Důvěru v ekonomiku ČSÚ sleduje od roku 1993, začínal ale s jinou metodikou, než kterou používá teď.

„Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.  

Meziměsíční změna důvěry
Zdroj: ING/ČSÚ

Například mezi podnikateli v průmyslu zhruba 45 procent dotázaných uvedlo, že hlavní překážkou růstu je nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví si více než třetina podnikatelů stěžovala na nedostatek zaměstnanců, zhruba pětina pak na nízkou poptávku. Asi třetina podnikatelů ve službách uvedla jako největší bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek, podle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

„Tak razantní pokles důvěry, k jakému došlo v dubnu, tu ještě nebyl. Nejenže byl extrémně prudký, ale současně se některé ukazatele důvěry dostaly na nejnižší úroveň od roku 2003. To se týká obchodu a služeb, které tak dostaly důvěru celého podnikatelského sektoru níže než třeba v době finanční krize po pádu banky Lehman Brothers. V průmyslu, který minima neatakoval, je vidět, že na něj restrikce v dubnu nedopadaly tak tvrdě jako na služby,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

V každém případě jsou podle něho čekávání firem v tomto odvětví pro další měsíce velmi pesimistická co do výroby i zaměstnanosti a hlavním problémem je zmíněná nedostatečná poptávka. „A to je problém, s nímž se průmyslové podniky budou potýkat i po ukončení všech domácích restrikcí. Velká část výroby jde totiž na export a vzhledem ke stavu ekonomik zemí západní Evropy není vůbec jisté, že se vše rychle vrátí do dřívějších kolejí,“ dodává Dufek.

Zatímco v průmyslu je hlavním problémem poptávka, ve stavebnictví jsou to nedostatkoví zaměstnanci. Toto odvětví závislé na zahraničních pracovnících se po uzavření hranic a dalších omezeních dostalo podle Dufka pod tlak, kdy sice práci má, ale nemá ji kdo vykonávat. 

Ekonom Dufek míní, že část problémů, které srážejí náladu podnikatelského sektoru, odezní s tím, jak postupně zmizí restrikce, nicméně se objeví problémy jiné. Tím hlavním bude návrat domácích i zahraničních zákazníků.

„Je velmi nejisté, že v době recese bude chuť nakupovat třeba auta nebo nábytek tak silná jako dříve nebo že se firmy zase pustí do investic včetně obnovy vozového parku. Příkladem budiž třeba očekávaná recese ve Švédsku, které se dramatickému propadu nevyhne ani bez zásadních restrikcí a které je stejně jako my malou otevřenou ekonomikou,“ dodává Dufek.

Důvěra v průmysl
Zdroj: ING/ČSÚ

Lidé mají strach o práci

Pesimismus zavládl i u spotřebitelů. „I když v době minulé recese měli náladu ještě horší. V každém případě je tu strach z nezaměstnanosti, ze zhoršení vlastní finanční situace a nakonec i obavy o ekonomiku. To není rozhodně kombinace, která by lidi motivovala nakupovat. Takže ani po otevření těch největších obchodů je nepravděpodobné, že by se spotřebitelská poptávka vrátila na dřívější úroveň ještě v letošním roce,“ říká Dufek.

Mezi spotřebiteli se důvěra snížila o 20,4 bodu na 80,1 bodu. Spotřebitelé tak ekonomickou situaci a její výhled hodnotili nejhůře od ledna 2013. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, výrazně se však zvýšily i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace,“ potvrzuje Obst.  

Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů se konal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. „Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů tak již v publikovaných datech v plné míře reflektují přijímaná opatření proti šíření koronaviru,“ uvedl ČSÚ.

Důvěra spotřebitelů
Zdroj: ING/ČSÚ

„Stále je však potřeba mít na paměti, že uvedené indikátory důvěry jsou konstruovány tak, že srovnávají situaci s předchozím měsícem a vyjadřují, jaká část respondentů ji vnímá jako lepší, stejnou či horší. Vzhledem k dalšímu rozšíření restriktivních opatření v dubnu je tak nasnadě, že velká část respondentů hodnotila dubnový vývoj jako horší. Samotné indikátory nám však neříkají příliš o hloubce ekonomického propadu,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

V květnu by mohlo být lépe, míní analytici

Skokový propad důvěry v posledních dvou měsících je podle ekonoma Seidlera logický z podstaty současné koronakrize, která ekonomiku zasáhla plošně a velmi rychle, zatímco v průběhu tradičních krizí se situace zhoršuje více postupně. „Právě z toho důvodu musí uvedené indikátory klesat podstatně intenzivněji než v průběhu minulých krizí. Je však pravděpodobné, že se indikátory skokově zlepší, až se situace začne navracet k normálu,“ připomíná.

Podle něho tak velmi pravděpodobně už květnové indikátory budou opět vyznívat pozitivněji, protože řada zemí restriktivní opatření začala uvolňovat. „To platí i pro tuzemskou ekonomiku, která by měla po čtvrtečním rozhodnutí vlády většinu restriktivních opatření rozvolnit do 25. května, namísto očekávaného 8. června. Nyní aktuální propad indikátorů důvěry tak vlastně není neočekávaný a nepřináší o vývoji tuzemské ekonomiky příliš nových informací,“ dodává Seidler.

Podle ekonoma Komerční banky (KB) Michala Brožky je pravděpodobné, i když ne jisté, že ekonomická důvěra v tuto chvíli dosáhla svého dna. „Opatření proti šíření epidemie se uvolňují a aktivita se zvyšuje. S poklesem strachu mezi lidmi by se měly zlepšovat i indikátory důvěry v ekonomiku. To by znamenalo obrat k růstu, ale z extrémně nízkých úrovní,“ míní.

Dodává ale, že zveřejněné indikátory nemají na obchodování s korunou vliv. „Peněžní trh nadále započítává, že ČNB bude snižovat úrokové sazby k nula procentům. My počítáme na příštím zasedání se snížením klíčové sazby ČNB o 50bp na 0,5 procenta,“ uvedl Brožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 3 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 13 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...