Důvěra v českou ekonomiku se celkově zvyšuje

Praha - Důvěra v českou ekonomiku se v květnu meziměsíčně mírně zvýšila o 0,4 na 10,4 bodu. U samotných podnikatelů důvěra stoupla o 0,8 bodu, u spotřebitelů naopak o 0,7 bodu klesla. Vyplývá to z výsledků průzkumu zveřejněného Českým statistickým úřadem. Podle ekonomů však pokles důvěry u spotřebitelů znamená spíše jen návrat k normálním hodnotám než nějaké vyjádření nedůvěry. Platební morálka firem byla navíc v Česku loni lepší než v Evropě jako celku, jak uvádí průzkum společnosti Bisnode ve spolupráci s Dun & Bradstreet.

V průzkumu důvěry se Český statistický úřad (ČSÚ) ptá podnikatelů a spotřebitelů, zda se podle nich situace v budoucnu zlepší, zhorší, nebo nezmění. Zveřejňovaným výsledkem je takzvané konjunkturální saldo, tedy rozdíl mezi kladnými a zápornými odpověďmi v procentech. U podnikatelů činilo saldo v květnu 12,7 bodu, kdežto u spotřebitelů pouze 1,3. Souhrnná důvěra pak dosáhla zmíněných 10,4 bodu.

Pohled na delší časovou řadu tak ukazuje, že důvěra v ekonomiku se pohybuje neustále mezi 7 a 12 body, což je průměrná hodnota a fakticky odpovídá stavu, v jakém je nyní ekonomika. V posledních třech měsících je prakticky bez hnutí okolo 10 bodů. Znamená to, že podnikatelé i spotřebitelé vnímají situaci relativně dobře. „Ve srovnání s tím, jaká byla situace v roce 2013, jde o zásadně lepší situaci,“ hodnotí analytik Home Credit Michal Kozub.

Zatímco celkový index je takřka beze změny, při rozčlenění na podnikatele a spotřebitele je vidět rozdíl. Důvěra spotřebitelů v posledních čtyřech měsících mírně klesá. V lednu byla na svém maximu a od té doby se postupně po desetinkách zmenšuje. A to i přesto, že nezaměstnanost dále klesá a inflace nijak zásadně neroste. „Prvotní impuls, který přineslo ekonomické oživení, odezněl, a tak se důvěra vrací k normálu. Není to ale důvod k panice. Tak silná důvěra v ekonomiku, jako byla před několika měsíci, byla nadhodnocená a dlouhodobě neudržitelná. Proto současný pokles je spíše návrat k normálním hodnotám než vyjádření nedůvěry. Obavy spotřebitelů z růstu cen nebo růst nezaměstnanosti nijak nerostou,“ konstatuje Kozub.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

V meziročním srovnání jsou výsledky průzkumu výrazně lepší ve všech oblastech. Loni v květnu totiž činilo souhrnné saldo jen 7,1 bodu, u samotných podnikatelů 9,9 bodu, a u spotřebitelů bylo dokonce na minus čtyřech bodech. Nicméně z průzkumu ČSÚ zároveň vyplývá, že mezi spotřebiteli se pro příštích 12 měsíců v meziměsíčním srovnání mírně zvýšily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy z vlastní finanční situace se u nich ale nezměnily, stejně jako strach z růstu nezaměstnanosti a zdražování. Plány na spoření se podle statistiků oproti dubnu také téměř nezměnily.  

U podnikatelů se v jednotlivých odvětvích důvěra meziměsíčně mírně zvýšila u služeb a průmyslu. Ve stavebnictví se nezměnila a v obchodě se mírně snížila. Stavebnictví bylo v květnu jediným odvětvím, kde byla důvěra v záporných hodnotách, a to na minus 16 bodech. Podnikatelé v průmyslu očekávají pro příští tři měsíce mírné zvýšení tempa výroby a také růst zaměstnanosti. Stavebníci předpokládají, že se tempo stavební činnosti zvýší, ale zaměstnanost se téměř nezmění. To reaguje na letošní oživení, kdy konečně stavebnictví začíná mít více zakázek. „K optimistické situaci má sice ještě daleko, přesto trend je pozitivní. Podobně to je v sektoru služeb. Tady je cesta k úplnému oživení ještě dlouhá,“ vysvětluje Kozub.

Pozitivní zprávou je zároveň to, že platební morálka firem v ČR je lepší než celkově v Evropě. Zatímco firmy v ČR zaplatily včas 38,2 procenta faktur, v Evropě to bylo 37,6 procenta faktur, jak plyne ze studie poradenské společnosti Bisnode ve spolupráci se společností Dun & Bradstreet. „Mezi lety 2013 a 2014 se počet včas zaplacených faktur zvýšil v Česku z 31 procent na 38,2 procenta. Zlepšení platební morálky podnikatelských subjektů je odrazem oživování tuzemské ekonomiky,“ uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Z vývoje platební morálky lze podle ní odhalit případné problémy firmy ještě dříve, než skutečně nastanou.  

Nejspolehlivěji faktury proplácí Dánové, včas jich proplatí přes 90 procent. Následují Němci a Maďaři. Naopak nejhorší platební morálku v Evropě mají portugalské firmy, které včas proplatí jen zhruba 17 procent faktur. Portugalské firmy následují za anglickými a irskými společnostmi.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 14 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.