Praha - Důvěra v českou ekonomiku se v květnu meziměsíčně mírně zvýšila o 0,4 na 10,4 bodu. U samotných podnikatelů důvěra stoupla o 0,8 bodu, u spotřebitelů naopak o 0,7 bodu klesla. Vyplývá to z výsledků průzkumu zveřejněného Českým statistickým úřadem. Podle ekonomů však pokles důvěry u spotřebitelů znamená spíše jen návrat k normálním hodnotám než nějaké vyjádření nedůvěry. Platební morálka firem byla navíc v Česku loni lepší než v Evropě jako celku, jak uvádí průzkum společnosti Bisnode ve spolupráci s Dun & Bradstreet.
V průzkumu důvěry se Český statistický úřad (ČSÚ) ptá podnikatelů a spotřebitelů, zda se podle nich situace v budoucnu zlepší, zhorší, nebo nezmění. Zveřejňovaným výsledkem je takzvané konjunkturální saldo, tedy rozdíl mezi kladnými a zápornými odpověďmi v procentech. U podnikatelů činilo saldo v květnu 12,7 bodu, kdežto u spotřebitelů pouze 1,3. Souhrnná důvěra pak dosáhla zmíněných 10,4 bodu.
Pohled na delší časovou řadu tak ukazuje, že důvěra v ekonomiku se pohybuje neustále mezi 7 a 12 body, což je průměrná hodnota a fakticky odpovídá stavu, v jakém je nyní ekonomika. V posledních třech měsících je prakticky bez hnutí okolo 10 bodů. Znamená to, že podnikatelé i spotřebitelé vnímají situaci relativně dobře. „Ve srovnání s tím, jaká byla situace v roce 2013, jde o zásadně lepší situaci,“ hodnotí analytik Home Credit Michal Kozub.
Zatímco celkový index je takřka beze změny, při rozčlenění na podnikatele a spotřebitele je vidět rozdíl. Důvěra spotřebitelů v posledních čtyřech měsících mírně klesá. V lednu byla na svém maximu a od té doby se postupně po desetinkách zmenšuje. A to i přesto, že nezaměstnanost dále klesá a inflace nijak zásadně neroste. „Prvotní impuls, který přineslo ekonomické oživení, odezněl, a tak se důvěra vrací k normálu. Není to ale důvod k panice. Tak silná důvěra v ekonomiku, jako byla před několika měsíci, byla nadhodnocená a dlouhodobě neudržitelná. Proto současný pokles je spíše návrat k normálním hodnotám než vyjádření nedůvěry. Obavy spotřebitelů z růstu cen nebo růst nezaměstnanosti nijak nerostou,“ konstatuje Kozub.
V meziročním srovnání jsou výsledky průzkumu výrazně lepší ve všech oblastech. Loni v květnu totiž činilo souhrnné saldo jen 7,1 bodu, u samotných podnikatelů 9,9 bodu, a u spotřebitelů bylo dokonce na minus čtyřech bodech. Nicméně z průzkumu ČSÚ zároveň vyplývá, že mezi spotřebiteli se pro příštích 12 měsíců v meziměsíčním srovnání mírně zvýšily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Obavy z vlastní finanční situace se u nich ale nezměnily, stejně jako strach z růstu nezaměstnanosti a zdražování. Plány na spoření se podle statistiků oproti dubnu také téměř nezměnily.
U podnikatelů se v jednotlivých odvětvích důvěra meziměsíčně mírně zvýšila u služeb a průmyslu. Ve stavebnictví se nezměnila a v obchodě se mírně snížila. Stavebnictví bylo v květnu jediným odvětvím, kde byla důvěra v záporných hodnotách, a to na minus 16 bodech. Podnikatelé v průmyslu očekávají pro příští tři měsíce mírné zvýšení tempa výroby a také růst zaměstnanosti. Stavebníci předpokládají, že se tempo stavební činnosti zvýší, ale zaměstnanost se téměř nezmění. To reaguje na letošní oživení, kdy konečně stavebnictví začíná mít více zakázek. „K optimistické situaci má sice ještě daleko, přesto trend je pozitivní. Podobně to je v sektoru služeb. Tady je cesta k úplnému oživení ještě dlouhá,“ vysvětluje Kozub.
Pozitivní zprávou je zároveň to, že platební morálka firem v ČR je lepší než celkově v Evropě. Zatímco firmy v ČR zaplatily včas 38,2 procenta faktur, v Evropě to bylo 37,6 procenta faktur, jak plyne ze studie poradenské společnosti Bisnode ve spolupráci se společností Dun & Bradstreet. „Mezi lety 2013 a 2014 se počet včas zaplacených faktur zvýšil v Česku z 31 procent na 38,2 procenta. Zlepšení platební morálky podnikatelských subjektů je odrazem oživování tuzemské ekonomiky,“ uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Z vývoje platební morálky lze podle ní odhalit případné problémy firmy ještě dříve, než skutečně nastanou.
Nejspolehlivěji faktury proplácí Dánové, včas jich proplatí přes 90 procent. Následují Němci a Maďaři. Naopak nejhorší platební morálku v Evropě mají portugalské firmy, které včas proplatí jen zhruba 17 procent faktur. Portugalské firmy následují za anglickými a irskými společnostmi.
