Důchodová reforma podle ČSSD: evoluce spíš než revoluce

Praha – Sociální demokracie bude usilovat o zachování průběžného důchodového systému, který v Česku funguje dnes. Odmítá tak reformu spoléhající na takzvaný opt-out, tedy vyvedení části penzijního spoření do soukromých účtů, který prosazují pravicové strany. Řekl to dnes předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zajistit fungování systému, který se už v loňském roce dostal do třicetimiliardového schodku, chce ČSSD do budoucna například podporou ekonomického růstu nebo podporou rodin s dětmi.

„Nejlepší důchodovou reformou je aktivní politika podpory rodin s dětmi, propopulační opatření, využití pozitivní ekonomické migrace, podpora ekonomického růstu a současně potírání nezaměstnanosti. Takto v komplexu můžeme hovořit o opatřeních vedoucích ke stabilizaci důchodových účtů,“ řekl Paroubek na konferenci k situaci českého penzijního systému.

Opt-out by podle ČSSD zvýšil případná rizika pro stabilitu důchodového systému, mohl by být nabourán spekulacemi. Navíc by odpadla dosavadní výhoda neziskového systému důchodového spoření.

Změna systému bude drahá

Největší výhrada sociální demokracie ale je, že přechod na nový důchodový systém by se státu prodražil. Pokud by se podle Paroubka vyvedla byť jen čtyři procenta ze státního systému do soukromých fondů, vyžádalo by si to ročně až 50 miliard korun dodatečných nákladů na důchodový systém. „Státní dluh by se reformou provedenou podle pravice zvedl na dvojnásobek, a to v poměrně krátké době,“ zdůraznil Paroubek.

Sociální demokraté tak podporují pozvolnou změnu dnešního systému, kterou sami nazývají evoluční. I v jejich verzi reformy je opt-out obsažen, měl by se ale týkat jen malé procentuální částky z povinného spoření a měl by být na bázi dobrovolnosti, nikoli povinný.

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:

„Náš důchodový systém je dnes velmi nepřátelský vůči rodině. Žena, která vychovává děti, má zkrácenou pracovní kariéru, má tudíž zkrácenou i kariéru odvodů do důchodového systému a její důchod v konečném důsledku bude nižší. Vlastně tak inkasuje penaltu za to, že přispěla k reprodukci obyvatelstva, na jejímž základě stojí fungování průběžně financovaného důchodového systému.“

Kritiku dnes od ČSSD sklidila také expertní skupina pod vedením Vladimíra Bezděka, která by měla pro příští vládu připravit návrhy, jak proměnit důchodový systém v Česku. Podle Paroubka v této skupině pracuje řada členů navázaných na soukromé penzijní fondy. Je tak pravděpodobné, že tzv. Bezděkova komise doporučí vládě vzešlé z letošních sněmovních voleb právě opt-out.

Bez reformy to nepůjde

Opt-out jako hlavní součást důchodové reformy dlouhodobě prosazují ODS a TOP 09. „Mají-li být penze důstojné, pak je nezbytné tento průběžný systém doplnit větší individuální spoluúčastí během celého ekonomicky aktivního života,“ zdůraznil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bez radikální reformy se podle něj státu nepodaří zbavit rostoucích schodků. „Bohužel bez ohledu na to, jestli budeme mít krizi, nebo hospodářský růst, deficit na důchodovém účtu se vzhledem k demografické křivce bude stále rozšiřovat, nůžky mezi příjmy a výdaji průběžného systému se budou otvírat,“ dodal Kalousek.

Na příliš mnoho rezerv už současný systém nemůže spoléhat ani podle odborníků. Jednou z hlavních překážek financování důchodů je podle ekonoma Pavla Kohouta míra zdanění příjmů, která už dnes v Česku vzhledem k vysokému sociálnímu pojištění patří k nejvyšším v Evropě. „Čím více by se zvyšovaly odvody do penzijního systému, tím by to byla větší pobídka pro zaměstnavatele, aby propouštěli,“ vysvětluje Kohout. Politika zaměstnanosti a snaha udržet důchodový systém zvyšováním odvodů občanů jsou tak dva protichůdné cíle.

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka Česko nemůže spoléhat ani na umělé zvyšování porodnosti. „Všichni seriózní demografové vám řeknou, že dlouhodobě nelze propopulačními opatřeními zásadně modifikovat populační chování obyvatelstva,“ zdůrazňuje.

Populační změny v Česku nemůže vyřešit ani v posledních letech tolik zmiňovaná mezinárodní migrace a narůstající příliv lidí z chudších zemí. Pokud by totiž v Česku měla zůstat stejná věková struktura obyvatel jako dnes, musely by každoročně přicházet řádově statisíce cizinců. „To je naprosto nereálné, naopak by to způsobilo celou řadu dalších problémů,“ potvrdil Rusnok. Česká společnost tak bude v příštích letech nezadržitelně stárnout a důchodců bude přibývat. Naopak lidí v produktivním věku, kteří by jejich důchody platili, bude poměrně méně.

Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 2 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.