Druhý pilíř definitivně skončí, lidé ale své peníze dostanou zpět

Praha - Druhý pilíř důchodového systému má zcela skončit. Tzv. důchodová komise totiž dává přednost variantě, podle které by lidé dostali naspořené peníze zpět - převedli by je do třetího penzijního pilíře nebo si třeba dorovnali své příspěvky v pilíři prvním. Návrh teď komise předloží vládě. Druhý pilíř loni podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové odsál z rozpočtu 212 milionů korun a letos by to bylo 700 milionů. „Neprospíval většině občanů,“ dodala. Naopak pravicová opozice s rušením druhého pilíře, který zavedla vláda Petra Nečase (ODS), nesouhlasí.

3 minuty
Druhý pilíř definitivně skončí, lidé ale své peníze dostanou zpět
Zdroj: ČT24

Předseda komise Martin Potůček přiblížil tři varianty, jak naložit s penězi ze soukromých penzijních fondů: „Budou si je moci nechat, vrátit zpět do průběžného systému nebo je převést do třetího pilíře.“ 

Náklady penzijních společností na zavedení druhého pilíře přímo kompenzovány nebudou. Soukromé firmy podle Potůčka musí počítat s riziky podnikání.

Podle Asociace penzijních společností do druhého pilíře penzijní společnosti investovaly, návratnost čekaly za 12 až 15 let. Za loňský rok měly kumulovanou ztrátu 282 milionů.

Konec už v roce 2016?

Kabinet Bohuslava Sobotky si podle Potůčka od komise prostuduje dvě varianty, kdy má druhý pilíř skončit. Ve hře je buď rok 2016 nebo 2017. Následně bude na politicích, ke kterému datu se přikloní. „I ta kratší varianta je v silách právního systému a zákonodárců,“ dodal Potůček. Ministryně Marksová serveru iDNES.cz uvedla, že bude chtít, aby byl dodržen termín 2016. Ten prosadila do koaliční dohody sociální demokracie.

V rámci druhého důchodového pilíře mohou lidé od loňska přesměrovat 3 procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši 2 procent odvodů musí přidat ze svého. K systému se připojilo asi 83 tisíc lidí. Nynější vláda se ke zrušení druhého pilíře zavázala ve své koaliční smlouvě. 

Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí

„To byl neúspěch, který byl zaviněn  negastivistickou kampaní. Ale oni (současná vláda) nenabízejí jiné řešení. Jakým jiným způsobem v povinném penzijním systému zachovat princip zásluhovosti lidí, kteří si část povinné části chtějí spořit sami pro sebe a nechtějí být odkázaní na stát?“

Současně komise představila nové internetové stránky, kde bude uvádět své plány. Jde o duchodova-komise.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...