Drůbeží v ČR neobsahuje antibiotika, zní prozatímní výsledek kontrol

Praha - Drůbeží maso v českých obchodech neobsahuje zbytky antibiotik a dalších nepovolených léků. Takové jsou zatím výsledky mimořádné kontroly Státní veterinární správy. Inspektoři mají za sebou 47 kontrol, během nichž odebrali 61 vzorků drůbeže. Kontroly se týkaly nejen masa dovezeného z Polska, ale i dalších větších distributorů ze zahraničí. Budou dál pokračovat.

Drůbež v obchodech kontroluje také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která by mohla mít první výsledky analýz na konci týdne.

„Odebrané maso podrobíme analýze, zda tam antibiotika jsou přítomna, nebo ne. Pokud ano, uděláme další testy na kvantitu těch látek. První výsledky analýz budou známé zřejmě na konci tohoto týdne,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Inspektoři se zaměřili zejména na regiony sousedící s Polskem, kontrolují maloobchodní prodejny i přímý dovoz určený k prodeji.

Kuřata
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Polská televize TVN před několika dny ve svém pořadu „Uwaga!“ (Pozor!) přišla s odhalením, že někteří chovatelé spolu se skupinou veterinářů vytvořili „mafiánský systém“ dopování zvířat nelegálními látkami z černého trhu, prý hlavně čínského či vůbec neznámého původu, včetně látky metronidazol způsobující rakovinu.
   
Autorka reportáže tvrdí, že nejde o žádné senzační odhalení, ale o rozšířenou praxi, o které úřady vědí přinejmenším od roku 2008, nic však nepodnikají. Reportérka nabízela 25 chovatelům nelegální látky, žádný ji rovnou neodmítl, všichni se ptali na cenu.

„Ten problém s nadužíváním antibiotik je širší, zabývá se tím také Evropská unie,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Unie podle něj podporuje programy, jejichž cílem je používání antibiotik omezit. 

Dovoz drůbežího masa do Česka letos pokračuje v dlouhodobém růstu. Za první tři měsíce roku se dovezlo 26 714 tun, meziročně o 13 procent více. Nejvíce se drůbež vozí z Polska, odkud pocházelo přes 12 tisíc tun. Podíl polských dovozů tak vzrostl z loňských 38 procent na 45 procent celkových dovozů drůbeže, uvedlo koncem května Sdružení drůbežářských podniků.
   
Ještě výrazněji však letos roste vývoz drůbeže. V prvním čtvrtletí bylo z tuzemska vyvezeno 7 729 tun, zatímco ve stejném období loni to bylo 5 481 tun. Přes 60 procent české drůbeže směřuje na Slovensko. Za celý loňský rok činil dovoz drůbeže 99 313 tun, vývoz 28 999 tun. V posledních čtyřech letech podle drůbežářů každoročně dovoz roste zhruba o osm až deset tisíc tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...