Praha - Podle premiéra Petra Nečase je věda a výzkum jedinou oblastí, kterou nepostihnou škrty. Z letošních 25,4 miliardy stoupnou příští rok výdaje na 25,9 miliardy korun. Premiér se takto vyjádřil na dnešním sněmu Akademie věd, který řeší, jak získat peníze na českou vědu a přežít další úsporný rok. Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše nemají na českou vědu finance tak kritický vliv jako nejistota, ve které se nyní vědci nacházejí. Drahoš také požaduje neprodlené zahájení prací na nové metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, která je podkladem pro rozdělování státní dotace vědeckým institucím.
„Finance samotné nejsou až tak kritické. Ve vědě není dramatický úbytek financí, ale obecně panuje značná nejistota, jak to vlastně bude a zda budou instituce existovat. Řada mladých vědců se v takové situaci může a logicky rozhodne pro přechod do zahraničí,“ říká Drahoš. Podle Nečase je úkolem pro nejbližší dobu také nalezení nového průhledného systému financování vědy tak, aby byl kontrolovatelný a nezpochybnitelný.
Ústavy Akademie věd se již delší dobu potýkají se snižováním přílivu státních peněz. Podle Drahošova dřívějšího vyjádření nepoleví v úsilí o právní a ekonomickou stabilizaci svého postavení. Akademie hodlá dál prosazovat nápravu systému hodnocení vědecké práce, který je podkladem pro rozdělování státní dotace vědeckým institucím a který od jeho zavedení akademikové kritizují.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš o nižší finanční podpoře vědy:
„Není to nic příjemného, ale rok 2010 jsme přežili.“
Ani rok 2010 nebyl pro Akademii příznivý, neboť přišla o 500 milionů korun. „Nebylo to jednoduché, museli jsme zavést řadu opatření… Nestavíme tolik, nekupujeme tolik přístrojů, omezili jsme řadu aktivit,“ vysvětlil předseda AV ČR. V příštím roce se má rozpočet AV ČR krátit o dalších 100 milionů.
Kritika vědců se snáší na nyní užívanou metodiku, kterou vypracovala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Akademici tvrdí, že je nespravedlivá, plná absurdit a nemotivuje ke skutečné vědecké práci. Vláda ve svém prohlášení píše o nutnosti zavést nový hodnoticí systém, který má být „kombinací kvantitativního a kvalitativního hodnocení s výrazným zapojením zahraničních expertů“.
Petr Nečas o financování výzkumu:
„Jakákoliv cesta zpochybňování základního výzkumu by byla kulturním barbarstvím nejvyšší úrovně,“ uvedl Nečas s tím, že v organizaci vědy nelze zabíhat do extrému. Peníze a podporu dostanou podle něj zejména ti nejlepší.
Podle Nečase musí i ve vysokém školství vzniknout zhruba pět univerzit zaměřených na vědecký výzkum na vysoké úrovni a na výchovu mladé vědecké generace. Ostatní vysoké školy by se měly zaměřovat na výchovu vysokoškoláků pro praxi.
Výzkumnými univerzitami by se mohla stát Univerzita Karlova, Masarykova nebo pražská ČVUT. „ČVUT se mezi ně zařadí zcela určitě, protože z hlediska výsledků výzkumu se pohybujeme někde kolem třetího místa,“ říká rektor ČVUT Václav Havlíček.
Podle Drahoše poukázala na systémové chyby nynější metodiky i předběžná zpráva projektu Mezinárodní audit výzkumu a vývoje v České republice, kterou vypracovalo a zveřejnilo letos v září konsorcium pěti renomovaných zahraničních institucí, koordinovaných britskou společností Technopolis. Zpráva potvrdila oprávněnost hlavních výhrad kritiků, dodal předseda. Akademie věd koncem listopadu předložila RVVI alternativní návrh nového hodnoticího systému, který vychází ze zásad britského systému REF (Research Excellence Framework) a který je zcela v souladu s vládním prohlášením.
Vadná metodika hodnocení vědy prý připravila Akademii o půl miliardy
Drahoš zdůraznil, že Akademie letos přišla vinou vadné metodiky o více než půl miliardy korun a v příštím roce přijde o dalších 100 milionů institucionálních prostředků, zatímco rozpočty ostatních důležitých aktérů vědecké scény rostou. Podle něj se tak stalo i přesto, že Akademie věd dlouhodobě vykazuje nejvyšší produktivitu na vědeckého pracovníka.
Podle Nečase je daňovými úlevami také potřeba přimět firmy, aby více investovaly do výzkumu a vývoje: „Musíme motivovat podnikatelský sektor, aby měl zájem financovat především ten koncový článek v řetězci, to znamená aplikovaný výzkum a průmyslové inovace.“ Také výzkumné instituce podle něj musí mít motivaci ke spolupráci s průmyslem. Všechny klíčové reformy chce vláda provést v následujících dvou až třech letech.
K řádným zasedáním Akademického sněmu dochází dvakrát ročně. Sněm volí předsedu a je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie. Jeho členy jsou volení zástupci více než padesátky ústavů Akademie a ředitelé pracovišť. Zasedají v něm také zástupci státních orgánů, vysokých škol, průmyslu, obchodních kruhů, bank i významné domácí a zahraniční vědecké kapacity.
