Vláda rozhodla o snížení DPH u vody, jestli ale klesnou i její ceny, se teprve uvidí. Bude totiž záležet na tom, zda se obce nerozhodnou na základě výměru ministerstva financí po snížení daně pro větší investice do fondu obnovy. Jak uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), stát by si snížení koncových cen přál.
Rodina Lucie Hanzlové na Berounsku se dvěma dětmi spotřebovala za poslední rok 71 kubíků vody a platí zálohy 600 korun měsíčně. „Nádobí a oblečení je víc a víc. Každý den házíme do špíny několikero dětských oblečení, takže pereme určitě víc,“ konstatuje obyvatelka Králova Dvora Hanzlová.
Sice dbá na to, aby nebyly pračky poloprázdné a voda netekla zbytečně, víc ušetřit už ale podle ní nejde. Cena skoro 96 korun za kubík na Berounsku patří k těm vyšším, průměrně lidé dávají za kubík 88 korun, místní rozdíly jsou ale značné, protože například v Krnově platí polovinu.
Po nedávném snížení DPH by podle vlády ovšem měly klesnout výdaje všem. „Aby se nestalo to, že to zůstane v rukou vodárenských společností, tak to vlastně podvážeme cenovým výměrem ministerstva financí,“ zdůrazňuje ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO) a dodává, že může garantovat, že u vody se změna stoprocentně promítne.
Vláda v týdnu podpořila v balíčku daňových změn přesun vodného a stočného z nynějších patnácti procent do desetiprocentní sazby DPH – ta se vztahuje třeba i na léky nebo knihy. DPH se sice měnilo už v minulosti několikrát, ale zatím jen vzhůru – z původních pěti až na současných 15 procent, které platilo od roku 2013.
Česko patří mezi země s vyšším zdaněním vody
Jak uvedl ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oldřich Vlasák, u větších vodohospodářských společností je opravdu pravděpodobnější, že se při snížení DPH na vodné a stočné sníží cena vody. To potvrzuje i ředitel Veolie ČR Martin Bernard, podle nějž dojde po snížení daně ke snížení vodného a stočného bezprostředně.
„Daň z přidané hodnoty je vždy připočtena ke státem regulované ceně vodného a stočného. Snížení této daně by se tak do koncové ceny samozřejmě promítlo okamžitě a v plné výši. Změnu sazby vítáme,“ uvedl Bernard, podle kterého je daňové zatížení této služby v Česku jedno z nejvyšších v Evropě.
Podobné zdanění jako v Česku znají i obyvatelé Finska (14 %) nebo Řecka (13 %), například Británie u vody ale DPH vůbec neuplatňuje a v sousedním Německu je sedmiprocentní. Naopak v Maďarsku dosahuje 27 procent.
Na druhé straně není podle Vlasáka situace tak jednoduchá. V létě bude ministerstvo financí schvalovat cenový výměr, podle kterého pak budou vodohospodářské společnosti určovat cenu vodného a stočného, což ještě musí odsouhlasit místní zastupitelstva. „Nevím, jestli finanční výměr bude na potenciální snížení daní reagovat,“ dodal.
Vodárenská infrastruktura zvláště v menších obcích na venkově je totiž podle něj podfinancovaná a je třeba investovat do obnovy. Může se proto stát, že se cena v těchto obcích pro koncového zákazníka nezmění, pakliže se obce a města rozhodnou pro investice.
Schillerová: Stojíme o snížení koncových cen
Jak však uvedla ministryně financí Alena Schillerová, stát by si snížení koncových cen přál. Sněmovna návrh zřejmě podpoří, a to i hlasy opozice, změnu daní bude muset ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident.
Jiné oslovené firmy upozorňují i na možný dopad dalších faktorů, než je jen stav vodohospodářské infrastruktury. „V současnosti sledujeme například nárůsty cen významných vstupů – plynu nebo elektrické energie,“ říká mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava Marek Síbrt.
Podle vicepremiéra a ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) by byl nejlepším řešením nastalé situace silný, nezávislý regulační úřad, který by měl podle současné i chystané vlády převzít kompetence několika ministerstev. Nová instituce by dohlížela na energetiku, telekomunikace, dopravu nebo vodárenství. Návrh má být hotový ještě v létě.
