Praha - Aféra okolo zatýkání má také finanční rozměr. Policie mluví o zabavených desítkách milionů korun v hotovosti a také desítkách kilogramů zlata. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) kromě Úřadu vlády nebo kanceláří lobbistů zasahoval i v Komerční bance na Václavském náměstí, kde prohlížel bezpečnostní schránky.
Dozvuky zásahu ÚOOZ aneb jak funguje bankovní tajemství v Česku?
Ovšem aby měla policie k bezpečnostním schránkám přístup, není zrovna jednoduché sehnat potřebná povolení. „Musí zde být důvodné podezření, že je ve schránce nějaká věc, která je důležitá pro vedení trestního řízení,“ vysvětluje advokát Jan Langmeier.
„Můžeme potvrdit, že na základě rozhodnutí soudu jsme policii zpřístupnili některé bezpečnostní schránky. Žádné další informace k tomu sdělovat nebudeme,“ potvrdila mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
V Česku k porušení bankovního tajemství policie potřebuje povolení soudu. V případě zahraničních kont to ale nestačí, ale i tady tlak sílí. Evropská komise navrhla tento týden zvýšit rozsah informací, které musí banky o svých klientech poskytnout unijním úřadům. Chce tak přitvrdit v boji s daňovými úniky. Kvůli nim totiž unie ročně přijde v přepočtu skoro o 26 bilionů korun.
Petr Zahradník, hlavní ekonom Conseq Investment Management:
„Bankovní tajemství se v podstatě přesouvá od dříve anonymních klientů k možnosti, aby bankovní informace byly v případě trestních činů využívány pro orgány činné v trestním řízení.“
Bankovní tajemství tématem Ekonomiky ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle partnera v daňovém oddělení Deloitte ČR Miroslava Svobody v poslední době země, které nechtějí být označeny za „pračky špinavých peněz“, mezi sebou uzavírají dohody o výměně informací.
Bankovní tajemství ve zbytku Evropy
Skoro nedobytné jsou v Evropě například Švýcarsko nebo Lucembursko. „Nikdo opravdu neví, co se stane, až 1. 1. 2015 Lucembursko opustí bankovní tajemství,“ uvedl už dříve šéf ekonomické rubriky deníku Luxemburger Wort Pierre Leyers.
Parník Unterwalden na Lucernském jezeru
V takových případech neváhají státy informace koupit. Například Němci zaplatili v přepočtu asi 65 milionů korun za seznam majitelů švýcarských účtů, který vynesl zaměstnanec banky HSBC v Ženevě. Podobným způsobem unikly informace i na Kajmanských ostrovech. Například pětapadesátiletý Švýcar Rudolf Elmer poskytl údaje o klientech úřadům a serveru Wikileaks, a to dokonce zdarma.
Podle šéfredaktora portálu Fincentrum Petra Zámečníka se jako „nejbezpečnější“ k uchování například peněz jeví mimoevropské banky, které poskytují minimum informací o svých klientech. Zmínil třeba Kajmanské ostrovy, i když i tady se případy úniků objevily.
- Roční pronájem bezpečnostní schránky vyjde i na 12 tisíc korun
- Nejvíce schránek nabízí Komerční banka a Česká spořitelna
- Vkladatel obsahu schránky nemusí být klientem banky
- Obsah schránky může zabavit soud i exekutor