Praha – Výdaje domácností za elektřinu vzrostou příští rok podle Lidových novin jen o 2,5 procenta. Běžná domácnost si tak za elektřinu připlatí 200 korun. Dopady boomu solárních elektráren totiž zhruba z jedné poloviny zmírní pokles tržních cen takzvané silové elektřiny. Ten zajistí posilující koruna, slabý růst ekonomiky a také nízké ceny zemního plynu.
Cena silové elektřiny půjde dolů
Tvrzení deníku podpořil i největší dodavatel elektřiny, společnost ČEZ. Pokles neregulované ceny silové elektřiny očekává i místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Postará se o to konkurenční boj mezi dodavateli, kterých je i v případě domácností aktivních nejméně patnáct. „Kdo bude drahý, přijde o zákazníky, kteří utečou k levnějším dodavatelům,“ tvrdí Němeček.
Malí odběratelé zaplatí nejvíce za distribuci a přenos elektřiny. Tyto složky koncové ceny může regulovat stát, zatímco trh se silovou elektřinou je plně liberalizován. Energetický úřad vydá závazný ceník na počátku listopadu. Lidové noviny tvrdí, že by se platby za distribuci a přenos neměly výrazněji měnit.
Bez opatření vlády by rostly ceny o 7,5 procenta
Minulý týden přitom vláda schválila opatření, která zamezí zdražení elektřiny pro podniky a domácnosti v příštím roce do 5,5 procenta. Růstu ceny elektřiny chce vláda zamezit zavedením daně ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunečního záření a uvalením darovací daně na emisní povolenky. Dřívější odhady zdražení elektřiny kvůli rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu z těchto zdrojů hovořily dokonce o 12 procentech pro domácnosti a 17 procentech pro podniky.
Lidové noviny jsou ale jiného názoru. Deník totiž píše, že pokud by vláda nezasáhla a neomezila dopad obnovitelných zdrojů do ceny limitem 370 korun za megawatthodinu, elektřina by zdražila o přibližně 7,5 procenta.
