Domácnosti si v příštím roce za elektřinu připlatí 4,6 procenta

Praha – České domácnosti by v příštím roce měly za elektřinu zaplatit o 4,6 procenta více. Podnikům se potom náklady na energii nejspíše zvednou o 5,2 procenta. S informací dnes přišel Energetický regulační úřad (ERÚ). Má to ale háček. Legislativním procesem totiž musí ještě projít novela zákona, která omezuje zdražení způsobené podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především fotovoltaiky. Kdyby zákon neprošel, zaplatí příští rok domácnosti za elektřinu o 11,2 procenta více a podniky si připlatí 14,5 procenta.

Vláda chce zamezit velkému zdražování, senátoři si jistí nejsou

Vláda chce novelou zákona o podpoře obnovitelných zdrojů garantovat, že zdražení elektřiny v příštím roce nepřesáhne 5,5 procenta. Materiál už schválila sněmovna, v nejbližších dnech o ní bude rozhodovat i Senát. Někteří senátoři mají však k novele výhrady. Pokud ji však neschválí, hrozí Česku výraznější nárůst cen elektřiny. Nejpesimističtější prognózy regulačního úřadu se však podle nezávislého konzultanta Dalibora Matějů nenaplní. Objem výkonů, které budou do konce roku připojeny do sítě, podle jeho odhadů totiž dosáhne pouze málo přes tisíc megawattů. Odhady úřadu, na kterých je závislá i prognóza horní hranice zdražení elektřiny, jsou přitom mnohem vyšší.

Energetický regulační úřad ve svém tiskovém prohlášení uvedl:

„Z pohledu ERÚ je důležité, že vzniklou situaci kompenzuje pokles ceny takzvané silové elektřiny na velkoobchodním trhu (neregulované úřadem). Za další významný faktor ERÚ považuje to, že na tuzemském trhu dochází vlivem rostoucí konkurence ke snižování cen a ke sblížení cen jednotlivých dodavatelů.“

Česká fotovoltaická průmyslová asociace na cenové rozhodnutí ERÚ pro rok 2011 reagovala podrážděně. Prohlášení prý zavání nátlakem na Senát. „Tvrzení ERÚ, že pokud novelu senát rychle neschválí, tak způsobí růst cen elektřiny v roce 2011, není pravdivé. Pokud senát novelu vrátí dolní sněmovně s pozměňovacími návrhy, lze stihnout veškeré legislativní lhůty tak, aby ERÚ mohl vydat cenový výměr, který zaručí, že elektřina vzroste maximálně o vládou garantovaných 5,5 procenta. Zároveň se tím podstatně sníží riziko arbitráží či soudních sporů,“ uvedl mluvčí asociace Jan Hlaváč.

Za prudkým růstem ceny elektřiny v roce 2011 může boom solárních elektráren. Bleskový rozvoj totiž způsobil nárůst podpory energie z obnovitelných zdrojů, která tvoří část ceny elektřiny, z 166 korun za megawatthodinu na 578 korun.

Regulační úřad při tvorbě cenového rozhodnutí musel vycházet z legislativy platné ke dnešnímu dni. Pokud bude novela zákona o obnovitelných zdrojích schválena, regulátor nově vydá odpovídající cenové rozhodnutí.

Na kolik přijdou změny domácnosti?

Lidé si za elektřinu od ledna znovu připlatí. Byt se základní spotřebou tak za elektřinu utratí o 80 korun měsíčně více. V domě, kde elektřinou i topí, to bude o tisíc korun více. Záleží však i na smlouvách s jednotlivými distributory.

Cena silové elektřiny klesá, ČEZ bude ale zdražovat

Například společnost ČEZ od příštího roku sníží cenu silové elektřiny pro domácnosti o 2,5 procenta. Konečnou cenu pro spotřebitele ale zvýší. „Silová elektřina do celkové ceny elektřiny přispívá zhruba třetinou. Celková výše plateb zákazníků za elektřinu je závislá na součtu plateb za silovou elektřinu a za regulované služby, které stanovuje Energetický regulační úřad. Zde se především projevuje vliv - ať přímý, nebo nepřímý - podpory obnovitelných zdrojů. Proto celková platba pro zákazníky v ČR meziročně vzroste,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „U bytů se ta regulovaná cena plus daň může pohybovat až kolem dvou třetin z celkové ceny,“ tvrdí Kateřina Vaňková ze serveru Srovnejenergie.cz. Snížení ceny silové elektřiny oznámil již také E.ON či skupina RWE.

Snižovat se bude naopak výkupní cena energie vyrobené ve velkých solárních elektrárnách. ERÚ ji srazí o více než polovinu na 5 500 korun za megawatthodinu. Podle dřívějších pravidel směl úřad snižovat výkupní ceny energie z fotovoltaiky jen o pět procent ročně, a tyto výhodné podmínky tak do oboru nalákaly velký počet investorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 22 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...